Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cifršpioni loni zabavili miliardy špinavých peněz. Kde se podvádí nejvíce?

  5:00aktualizováno  5:00
Okrádat stát je stále populární. Ať už na daních, nebo při předražování veřejných zakázek. Podvodníci mají v oblibě i finanční dotace. V soukromé sféře nejvíc bují lákání peněz z lidí přes internet a půjčky na falešné doklady. Nejvíc finanční kriminality však probíhá v daních, tvrdí finanční detektivové. Loni zajistili na účtech podezřelých 5,5 miliardy korun.

Finančně analitycký útvar spadá pod ministerstvo financí | foto: Profimedia.cz

Vyplývá to z výroční zprávy Finančně analytického útvaru (FAÚ) ministerstva financí za loňský rok. Ten odhaluje toky špinavých peněz a zajišťuje podezřelé peníze.

Trend v daňových podvodech spočívá v jejich stále větší propracovanosti. Podvodníci si najímají účetní i daňové a právní experty.

Jako příklad uvádí FAÚ vylákávání vratky na DPH v případu karuselového obchodu s řepkovým olejem. Ten protékal mezi Českem, Rakouskem, Polskem a Německem, přičemž komplikovaného podvodu se zúčastnilo nejméně 60 firem. To proto, aby daňová správa co nejdéle nepřišla na to, že jsou firmy propojené. Z případu detektivové zachránili 70 milionů korun.

Proč podvod vychází? Stát má totiž zpoždění. Pojme podezření až v okamžiku, kdy chce po některé z firem v podvodném řetězci zaplatit dlužnou DPH. Teprve pak se ukáže, že jednatelem firmy je „bílý kůň“, často nastrčený bezdomovec, na kterém si nikdo nic nevezme. Mezitím si obvykle vratku daně od státu vyžádá několik dalších firem v řetězci.

Podobně se loni podvádělo při obchodech s elektronikou nebo u faktur za fiktivní reklamní služby. Na transakcích se přitom často podíleli rodinní příslušníci.

Dalším trendem je, že tuzemští podvodníci s oblibou legalizují ukradené peníze tak, že si za ně pořídí nemovitost. Na případ manželů podnikatelů, kteří vylákali na vratkách DPH 500 milionů korun, přišli finanční detektivové tak, že porovnali jejich přiznané příjmy s podezřele vysokou hodnotou vlastněných nemovitostí. Pachatelé si na část nemovitostí brali hypotéční úvěry, které suverénně spláceli z nelegálních peněz. Banka na to včas neupozornila, takže s ní teď Česká národní banka vede správní řízení.

Kdo jsou cifršpioni z ministerstva financí

Finanční analytický útvar je odpovědný za boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Vznikl v roce 1996.

Odbor 24, jak se úředně jmenuje, je součástí ministerstva financí, ředitelem je od roku 2014 Libor Kazda. Zaměstnanci spadají stejně jako ostatní úředníci pod služební zákon.

Všechny finanční instituce jako banky, investiční firmy či pojišťovny ho musí povinně informovat o jakékoliv podezřelé činnosti. Zkoumá i podněty od daňové správy, celníků, úřadů, policie a zpravodajských služeb.

Loni byla zřízena Poslaneckou sněmovnou Stálá komise pro kontrolu činnosti FAÚ, která spolu s vládou dohlíží na činnost útvaru.

Finanční analytický útvar v akci

Hlavní oblasti, na které se finanční detektivové zaměřují

Okrádání státu (karuselové podvody, předražené veřejné zakázky, dotační podvody) * Praní špinavých peněz přes bankovní účty založené na cizí identitu

Praní špinavých peněz přes nákup nemovitostí * Vylákávání peněz přes internet

Praní peněz přes zasilatelské firmy

Libor Kazda, šéf Finančně analytického útvaru, očekává, že daňové kriminalitě se bude jeho útvar věnovat v budoucnu méně. Honit podvodníky má přímo finanční správa, která má od letoška získávat nové informace z kontrolních hlášení o DPH a v budoucnu i z elektronické evidence tržeb. „Řadu věcí bude schopna odhalit sama. Má 15 tisíc zaměstnanců a lepší možnosti než my,“ říká ředitel.

FAÚ v současnosti upozorňuje daňovou správu na možnou kriminalitu v oblasti daní, loni to bylo v 1 800 případech. Na základě toho pak sám zajišťuje peníze a majetek. Za poslední rok a půl ve spolupráci s policií a celníky (takzvanou daňovou kobrou) takto zajistil 4,1 miliardy korun.

Další případ okrádání státu, který FAÚ uvádí, se týká krajské nemocnice. Ta nakoupila za peníze ministerstva zdravotnictví více než dvakrát předražený přístroj – za 195 milionů korun. Z toků peněz FAÚ zjistil, že 25 milionů odteklo od dodavatele na účet dvou českých společností, které se na dodávce nepodílely. Jiný případ se týkal peněz z evropských fondů: podnikatel dostal dotace na mzdy pro zaměstnance, kteří obratem ruky tři čtvrtiny peněz posílali zpátky na jeho osobní účet.

Phishing stále letí

Mimo státní sféru se nejlépe daří finančním podvodníkům na internetu. Loni například přes web nabízeli lidem dluhopisy se slibem zhodnocení 10 procent, inkasovali třicet milionů. Stále také letí phishing: vylákávání osobních údajů a hesel k bankovním kontům prostřednictvím e-mailů.

Další skupinou případů jsou bankovní účty zakládané na padělané doklady, s jejichž pomocí podvodníci protáčejí špinavé peníze, nebo si na doklady půjčují. Loni jim naletěla například nejmenovaná stavební spořitelna.

Samotné cifršpiony čeká přitom brzy velká změna. Ve snaze pojistit nezávislost jejich práce se má z FAÚ stát finančně-zpravodajský úřad s vlastním rozpočtem. Dnes jde o odbor ministerstva financí.

Od loňského roku také začala fungovat stálá komise pro kontrolu činnosti FAÚ. „Projednali jsme neveřejnou zprávu o naší činnosti za loňský rok. Zatím nemám žádné negativní odezvy v rámci komise,“ uvádí Kazda.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.