Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Kradou se koleje i mosty. Obce chtějí výkup kovů úplně zakázat

  • 414
Obce, dráhy i silničáři požadují přísnější regulaci výkupu kovů ve sběrnách. Sběrači tam totiž pravidelně přiváží dopravní značky, poklopy od kanálů či silniční svodidla. Obce a města by nejraději výkup rovnou přesunuly do sběrných dvorů. Podle výkupců postačí kontroly.

Někdy přivezou na kárce dopravní značku, jindy do sběrny přijedou rovnou s náklaďákem a autogenem rozřežou železniční most. Drzost "magnetů", zlodějů kovů, stoupá s cenou šrotu a růstem nezaměstnanosti.

Ředitelství silnic a dálnic na sklonku minulého roku začalo postrádat 32 tun starých i nových svodidel na dálnici D2 na Břeclavsku, kde právě probíhala jejich výměna. Našli je v místní sběrně coby zinkový šrot, pachatel je tam navozil dodávkou. Na svodidlech v hodnotě půl milionu vydělal 150 tisíc korun.

Podobné problémy řeší Správa železniční dopravní cesty - jen za rok 2012 měla škodu na majetku ve výši 37 milionů korun. Kradou se kolejnice, závory i elektrická zařízení.

Velké téma o krádežích kovůČtěte v pondělí, 10. 2.

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Obcím se zase ztrácejí poklopy od kanálů, dopravní značky, zábradlí či okapy. Škody bývají vyšší než cena ukradeného městského majetku. "Museli jsme po krádeži vyměnit i sokly ke kanálům, protože typ, který zloděj ukradl, se už nevyrábí," říká Marek Sýkora, starosta šestitisícové obce Dobřany na Plzeňsku.

Sběrna jako herna

Senát aktuálně projednává návrh zákona, podle kterého by obce mohly rozhodovat, kde může na jejich území sběrna stát a kdy smí mít otevřeno. Výkupny by se tak dostaly na roveň hazardu, kdy o hernách rozhoduje obec. Dnes má hlavní slovo při povolování sběrny krajský úřad.

Pomohlo by to? "Je častým jevem, že rozkradači převážejí věci na území jiných výkupen a sousední obec by mohla mít pravidla upravená jinak. Pomohlo by to, ale problém to neřeší," vysvětluje Pavel Drahovzal, starosta Velkého Oseku na Kolínsku.

"Chápeme, že v některých typech podnikání musí být určité omezení, na druhé straně zákon o odpadech řeší, co sběrny smějí a nesmějí vykoupit," říká k návrhu Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru ekologie na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Podle policejních statistik došlo loni k 12 tisícům krádeží kovových materiálů s vyčíslenou škodou 509 milionů korun. Výkupny se brání nařčení, že by měl veškerý kradený kov končit u nich. "Z významné části nejde o skutečné krádeže, ale o pojistné podvody," upozorňuje Petr Miller, šéf Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin.

Obce: Šrot odevzdejte zdarma

Svaz měst a obcí, v jehož předsednictvu Drahovzal sedí, jde ještě dál a dlouhodobě žádá zákaz výkupu kovů od fyzických osob, jako je to ve Skandinávii či v Německu. Lidé by kovový odpad odevzdávali zdarma do obecních sběrných dvorů. "Pro běžného občana by neměl být problém tento odpad s nízkou výkupní cenou odevzdat do sběrného dvora obce bezplatně," říká Drahovzal.

Většina starostů  nevěří, že by profesionální sběrači nosili do sběrny legálně získaný kovový odpad. "Pokud ho najdou v popelnici, tak je majetkem obce a není správné ho probírat. Že je z černé skládky, je málo pravděpodobné, tam obvykle nekončí kovové věci," vypočítává Drahovzal. Obce také navrhují, aby se šrot vykupoval pouze bezhotovostně a aby se sběrny informačně propojily s úřady práce. Tím by se zabránilo, aby lidé, kteří se živí prodejem kovů, dostávali dávky.

Zástupci sběren jsou přesvědčeni, že obce jim chtějí přebrat byznys. "Není nic jednoduššího než zrušit výkupny a přimět lidi, aby odevzdávali odpad do obecních sběrných dvorů bezplatně a ty to budou dál prodávat," říká Miller. Drahovzal to vyvrací. "Prvořadý zájem je, aby se věci, které mají sloužit veřejnému užitku, nedostávaly do výkupu," říká. Pokud by obec na výkupu vydělávala, tak by podle něj občanům ulevila na poplatcích za odpad.