Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lyžařské areály v Česku vydřely letos remízu. Díky investicím a dělům

  5:05aktualizováno  5:05
České lyžařské areály mají za sebou další slabou zimu. Z červených čísel je ve výsledku vytrhly miliardové investice. Nebýt sněžných děl, většinu sezony by se na českých horách nelyžovalo. Špindlerův Mlýn je společně se sousedním areálem Skiresort Černá hora - Pec jedním z mála tuzemských areálů, kde se alespoň na některých svazích lyžovalo bez přestávek od začátku prosince do začátku dubna.

Pokud přijde čtvrtá špatná zima, podnikatelé věští, že trhem zatřese. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Jako na horské dráze si během letošní zimy připadali provozovatelé českých vleků a lanovek. V součtu všech měsíců mají za sebou další zimu, která měla k ideálu daleko. Nebýt toho, že loni na hory přitekly investice za miliardu korun zejména do zasněžování, bylo by ještě hůř.

Nejlepší přítel vlekaře se dožívá až 20 let, za hodinu vypije i 29 kubíků

„Tam, kde máme zainvestováno do moderního zasněžování, tedy na Hromovce a Pláních, jsme lyžovali již v prosinci, zatímco Medvědín jsme pouštěli až 9. ledna, což je velká škoda,“ popisuje Čeněk Jílek, generální ředitel nejslavnějšího tuzemského střediska Špindlerův Mlýn.

Krkonošský areál letos lákal na sněhová děla stejně jako na novou vyhřívanou lanovku ve Svatém Petru. Do příští sezony navíc jeho majitelé plánují uskutečnit další investice asi za 200 milionů korun, mimo jiné právě do zasněžovacích systémů.

Bez sněžných děl by to nešlo

Ač se ve Špindlu i Peci dařilo sezonu na některých svazích udržet, jinak byl prosinec pro trh katastrofální: po sněžení ve vyšších polohách ze začátku měsíce se oteplilo a mrznout opět začalo až na silvestra. Skutečná lyžařská sezona proto začala v lednu. „Lidé chtěli lyžovat, a jelikož v prosinci byly problémy jak v Česku, tak v Alpách, v lednu si to všichni vynahradili. I proto byl leden pro nás historicky nejúspěšnější,“ říká Jílek.

Rekordní leden zaznamenal také jihočeský Skiareál Lipno, který ukončil sezonu na Velikonoční pondělí. Jeho sezona zahrnuje 84 dnů, během nichž navštívilo středisko 139 tisíc lyžařů. „Vyplatily se předsezonní investice do zasněžovacího systému i sjezdovek, což potvrzuje i vyšší průměrná návštěvnost na jeden den za poslední sezony,“ říká ředitel Skiareálu Lipno Petr Dušek.

Podobně hovoří Petr Hynek, šéf rozlehlého krkonošského Skiresortu Černá hora - Pec. „Podmínky pro lyžování v lednu a březnu byly velmi dobré, díky čemuž jsme zaznamenali oproti minulým sezonám zvýšenou návštěvnost. Napomohly jí hlavně uskutečněné investice do výstavby dvou lanových drah, Hofmanky Express a Zahrádky Express, i do zasněžovacích systémů,“ vysvětluje Hynek.

Zato únor byl divočina. S četnými oblevami si totiž ani arzenál nových zasněžovacích děl nedokázal poradit. Sníh se sice dařilo na stráních udržet, ale deštivé a teplé počasí většinu návštěvníků odradilo.

„Letošní zima byla hodně nevyrovnaná. Zažili jsme čtyři velké oblevy, což je něco mimořádného. Zásoby sněhu už jsme měli dobré, takže se lyžovalo, jen deštivá neděle je vždycky problém, neboť přijíždějí týdenní hosté. A závěrečné dva víkendy v únoru byly deštivé,“ dodává Jílek. Přesto se ve Špindlerově Mlýně meziročně zvýšil počet návštěvníků o desetinu a tržby zhruba o 15 procent.

Podnikatelé už mluví o změně byznysplánů

Z pohledu počasí jde již o třetí špatnou zimu. Horští podnikatelé proto začínají mluvit o novém standardu tuzemských zim, jemuž je třeba přizpůsobit byznysplán. „Řekli jsme si, že tyto zimy jsou standard, horší to snad už nebude. Navíc se všechno posouvá: v lednu bylo prosincové počasí, v únoru bylo lednové kvůli oblevám, březen byl únorový, neboť začal padat sníh,“ popisuje nové sněhové podmínky Jílek.

Pokud přijde čtvrtá špatná zima, podnikatelé věští, že trhem zatřese. „Větší a výše položené areály si vedly alespoň tak jako loni. U níže položených středisek jsou propady větší. Nedá se tím pádem vyloučit, že přijdou nějaké krachy. Maximálně by však šlo o pět až deset areálů, nebude to plošné,“ říká Libor Knot, výkonný ředitel Asociace horských středisek.

Horské podniky si však podle něj stále dokážou vyjednat refinancování u bank nebo vstup nových investorů. Klíčové tak podle Knota bude, jestli areály budou nadále investovat. „Zastavit investice do nových lanovek a zasněžování, to by byla smrt,“ říká.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.