Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

PŘEHLEDNĚ: Co mění zákon o úvěrech? Placení hypoték i půjčky před výplatou

  • 25
V pátek Sněmovnou schválená novela zákona o úvěru posiluje postavení dlužníka. Umožní například předčasně splácet hypotéku. Má však na paměti i případy, kdy lidem chybí peníze před výplatou. Redakce MF DNES a iDNES.cz připravila přehled změn pro vybrané případy.

Silnější ochrana dlužníků a lepší postavení vůči bankám a dalším věřitelům. To je hlavní cíl novely zákona o spotřebitelském úvěru, již schválili poslanci. Úprava se dotkne všech, kteří mají jakékoliv dluhy u institucí, ať už jde o pár tisícovek, či několik milionů. Návrh ještě musí schválit Senát a podepsat prezident.

1. Chci požádat o hypotéku

Největší novinkou zákona je, že zvlášť upravuje hypotéky, které dosud stály mimo legislativu. Banky si budou muset mnohem přísněji ověřovat schopnost dlužníka splácet. „Osoby samostatně výdělečně činné mívají problém doložit příjmy, podobně i lidé bez příjmu, tedy například ti, kteří žijí z renty či pronájmu nemovitostí. Lze očekávat, že banky nový zákon využijí a zvýší v těchto případech úrokovou sazbu a produkt zdraží,“ míní ředitel právního oddělení Partners Vít Mikolášek.

2. Mám hypotéku a chci ji předčasně splatit

Novela rozšiřuje možnosti, kdy je možné hypotéku předčasně splatit. Sociálnědemokratický poslanec Václav Votava prosadil, že lidé budou moci při každém výročí uzavření smlouvy zdarma splatit až 25 procent hypotéky. Některé banky to umožňují již dnes, další si za to účtují vysoké poplatky.

Zcela zdarma pak bude možné splatit hypotéku bez sankcí v těžkých životních situacích, třeba při dlouhodobé nemoci. V jiných případech bude mít banka právo pouze na „účelně vynaložené náklady“. Votava navíc prosadil možnost splatit jednorázově hypotéku při prodeji nemovitosti, kde bude mít sankční poplatek strop. Uvolnění pravidel pro předčasné splacení může podle opozice hypotéky zdražit.

3. Nemám peníze před výplatou

Kromě hypoték zákon upravuje také mikropůjčky do pěti tisíc korun, které bývají často na začátku dluhové spirály. Budou se jich dotýkat všechna pravidla jako pro velké úvěry. Poskytovatelé si budou muset dostatečně proklepnout žadatele před poskytnutím úvěru.

Pokud se později ukáže, že si neověřili schopnost dlužníka splácet, může soud označit úvěrovou smlouvu za neplatnou. Spotřebitel by tak podle svých možností musel splatit jen jistinu.

4. Nemohu splácet úvěr

V minulosti se často stávalo, že dlužníci přišli kvůli náhlé finanční tísni o veškerý majetek. Penále a smluvní pokuty, které si úvěrové společnosti v případě zpoždění splátek účtovaly, totiž mohly dosáhnout i násobku zapůjčené částky.

Zákon nyní přikáže, že mohou činit maximálně 50 procent úvěru, nejvýše však 200 tisíc korun. Tato úprava by měla platit i pro existující půjčky. Věřitel navíc bude muset na doplacení dlužné částky čekat alespoň půl roku, než prodá nemovitost, kterou má v zástavě.

Spotřebitele by nově měl chránit i konec rozhodčích doložek, protože veškeré spory se budou muset řešit před soudem.

Někteří právníci varují, že tím bude výrazně ztížena možnost řešit dluhy mimosoudně, tedy rozložením do několika splátek ještě před podáním návrhu na exekuci. „O to více budou žalobami zavaleny soudy a exekutoři,“ tvrdí inkasní agentury. Nejasnost plyne z toho, že věřitel si bude muset znovu ověřovat úvěruschopnost klienta při změně podmínek splácení úvěru. „A to může snižovat ochotu věřitelů přistoupit na uzavření dohody o změně smluvních podmínek dosavadního úvěrového vztahu v případě prodlení dlužníka, což bývá právě dohoda o splátkovém kalendáři,“ míní Miroslav Hájek ze společnosti Vilímková Dudák & Partners.

5. Jsem „lichvář“

Zatímco dnes stačí k poskytování půjček živnostenské oprávnění, nově bude třeba požádat o licenci u České národní banky a složit nejméně 20 milionů korun jako základní kapitál. Lidé, kteří budou poskytovat úvěry, budou muset mít nejméně maturitu a také se nechat přezkoušet z příslušných znalostí finančního trhu.

Vláda si od toho slibuje přehlednější trh, z nynějších více než 50 tisíc subjektů mají zůstat desítky. „Jde o to, abychom vyloučili ty, kteří půjčují s vědomím nebo cílem připravit lidi o majetek,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš.

Věřitelé však tvrdí, že nová regulace pádům do dluhové pasti nezabrání. „Spotřebitelé, kteří nesplní podmínky licencovaných poskytovatelů, budou svoji poptávku uspokojovat mimo regulovaný trh,“ upozorňuje prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk. Jinými slovy, častěji mohou skončit u lichvářů.

Teprve budoucnost ukáže, zda tomu zabrání schválený pozměňovací návrh lidoveckého poslance Jaroslava Klašky, který přiklepl silnější pravomoci pro ČNB v oblasti dohledu. Ta totiž bude moci uložit až 20milionovou sankci subjektům, které budou poskytovat půjčky bez licence. Převodu takových pravomocí se banka dlouho bránila.