Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Největší jazykovka expanduje, Poláci jsou na tom stejně špatně jako Češi

  17:39aktualizováno  17:39
Největší česká jazykovka James Cook Languages očekává letos rekordní tržby 130 milionů korun a chystá se expandovat do Polska. „Když jsme začínali, mysleli jsme, že za osmnáct let nebude koho učit, Češi ale pořád jazyky moc neumí,“ říká spolumajitel Jakub Štefeček.

Spolumajitel a spoluzakladatel jazykové školy James Cook Languages Jakub Štefeček | foto: James Cook Languages

Ryze českou firmu James Cook Languages založili v roce 1999 Jakub (James) Štefeček a Ondřej Kuchař (Cook). Dnes obhospodařují kolem 400 klientů, často velkých nadnárodních firem, a spolupracují s téměř 700 lektory. S loňským obratem 113 milionů korun (společnosti James Cook Languages a School of Languages) jsou jedničkou ve firemní jazykové výuce u nás.

Jsou Češi čím dál dychtivější naučit se cizí jazyky?
Zájem o jazykové kurzy je pořád stejný. Lidé si potřebu umět jazyk uvědomují - kvůli informacím na internetu, cestování, studiu a práci v zahraničí. Před osmnácti lety, když jsme začínali, jsme se báli, že lidé v této době už budou už jazyky umět a nebude koho učit. Od revoluce už nově nastoupilo do práce spousta mladých lidí, ale úroveň znalosti cizích jazyků se zvedá minimálně. Na základních školách je pořád kvalita výuky slabá. Češi obecně jazyky pořád to moc neumí – podle průzkumu EU patříme k nejhorším mezi všemi evropskými zeměmi.

V pololetí jste ohlásili meziroční nárůst tržeb o 23 % na 77 milionů korun a na konci roku plánujete obrat rekordních 130 milionů. Jak si aktuálně stojí trh s firemním jazykovým vzděláváním?
Trh je teď nepatrně oživený, protože se daří ekonomice jako celku, firmy mají trošku víc peněz, míň šetří. V porovnání s roky po krizi se jim výrazně lépe dýchá. Potřebují benefity pro zaměstnance, na druhou stranu už začínají měnit přístup a neplatí lidem výuku plošně, jako dřív. Víc se dbá na to, kdo jazyk pro práci opravdu potřebuje a chtějí se po lidech větší výsledky (více o trendu čtěte zde).

Kdo jsou největší hráči na trhu jazykovek?
Velkých škol s obratem v desítkách milionů je tak do deseti – ve firemní výuce jsme největší, dále Caledonian School, Glossa, Chanel Crossings a Skřivánek – ten dělá hlavně překlady. Trh je konsolidovaný, tu a tam se nějaká malá škola prodá větší, nové už moc nevznikají. Poslední velká změna byl prodej vzdělávací skupiny Edua Group, kam patří Caledonian School, z rukou zakladatele Radka Stavinohy investiční skupině Solotron patřící Vladimíru Schmalzovi, bývalému manažerovi ČEZ.

Od roku 2006 jste přítomní na Slovensku. Máte další plány na rozšíření do zahraničí?
Už rok a půl se chystáme na expanzi do Polska a příští rok ji spustíme. Je tam čtyři až pětkrát větší trh než u nás a lidé tam mají podobnou úroveň znalosti cizích jazyků. Mezinárodní firmy, které tam působí, používají stejně jako v Česku korporátní jazyk angličtinu. Děláme si průzkum trhu i jinde v Evropě – například do Dánska vstoupit nemůžeme, tam už umí 90 procent lidí anglicky výborně.

Jaké jazyky firmy nejvíc poptávají?
Z 75 procent vyučujeme angličtinu, v 15 procentech je to němčina, z pěti procent čeština pro cizince. Zbytek je rozdrobený – učíme dalších zhruba pětadvacet jazyků. Občas se objeví kurz portugalštiny, turečtiny, japonštiny, řečtiny, ale to jsou výjimky, když firma potřebuje vyslat člověka do dané země.

Hodně firem dělá byznys s Ruskem a nově se české firmy pustily na čínský trh. Je o tyto jazyky zvýšený zájem?
Pracujeme přibližně pro 400 nadnárodních firem a ten trend tam není. Léta zpátky jsme si mysleli, že ruština bude v kurzu – do podnikání se tam pustily například firmy Petra Kellnera a jiné. Ale není to tak, možná Češi žijí z toho, že se v Rusku jakžtakž domluví. Poptávka byla od skupiny J&T, která tam má byznys. Co se týká čínštiny, máme také klienta Bank of China, ale jde o malé množství výuky.

Jak se vám shání lektoři v době, kdy firmám chybí zaměstnanci? Jak velký hendikep je dnes výše mzdy, za kterou učí?
Je to pořád špatné a teď o to horší, kvůli nedostatku pracovní síly na trhu. Aktuálně pro nás učí 700 lektorů, těch kvalitních je málo a klienti nechtějí platit za výuku víc. My pak nemůžeme platit víc lektorům. Je to začarovaný kruh.

Jak velká konkurence jsou pro jazykovky soukromí lektoři – studenti jazyků nebo expati, kteří učí na vlastní pěst?
Není to pro nás zásadní konkurence. Ve firmách se moc často neobjevují, nemají kapacitu na jejich obhospodaření. Na webových portálech najdete lidi, co nabízejí soukromou výuku a spousta z nich vedle toho učí i pro nás.

Jakým způsobem získáváte klienty?
Většinou v tendrech, ale neděláme státní zakázky, to necháváme konkurentům, jedinou výjimkou je státní firma ČEPS. Hlavním kritériem u veřejných zakázek je cena a tam nemáme šanci. Děláme 40 tendrů za rok v komerční sféře, zejména u nadnárodních firem, a tam naštěstí není cena jediným kritériem. Klienti pochopili, že nízká cena může znamenat méně personálu a nekvalitní službu. 50 až 60 procent zakázek vyhráváme, přestože jsme na trhu nejdražší.

Co se v posledních letech děje s cenami za jazykové kurzy?
Ceny za odučenou hodinu po krizi klesly o 10 až 20 procent, trh jazykovek přišel o 30 až 40 procent byznysu. Když to po odeznění krize chtěly jazykové školy nabrat zpátky, začaly dávat nesmyslně nízké, podstřelené ceny a zkazily trh. Z toho nemůžete investovat, nemůžete nabídnout víc lektorům. To se událo ve více oborech, například v právních službách nebo v marketingu. Snažíme se tento trend nenásledovat.

Jazykové kurzy pro veřejnost děláte málo. Proč – není to finančně zajímavé?
Abyste veřejnost nalákala, musíte dělat plošnou reklamu a vybudovat si image - v metru, v novinách. A otevřít si pobočku s pár učebnami a od rána do večera tam točit hromadu lidí. Dáte je do velkých skupin, abyste zaplatila jednoho lektora, oni zaplatí tři tisíce za semestr a za chvíli přestanou chodit. Když studujete ve velkých skupinách, nic se nenaučíte. Není to pro studenty efektivní, pro nás rentabilní, a zároveň nechceme tříštit naše síly mnoha směry. Někteří naši klienti dávají zaměstnancům příspěvky na jazyky, tak pro ně organizujeme zhruba dvacítku kurzů v učebnách v našem pražském sídle ve Florentinu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.