Na první pohled jde přitom o malou firmu, zaměstnanců má dvacet tři, loni jich bylo ještě třikrát méně. Rychle roste, staví sklady u řady měst a potřebuje proto další finance. Letos investuje zhruba 2,3 miliardy korun a příští dva roky dalších sedm. Část z nich chce získat i na burze, na které chce být ještě do konce listopadu.
V těchto dnech čeká na poslední papíry od belgických a pražských úřadů, aby mohl akcie na pražskou a bruselskou burzu uvést.
Česky za půl roku
Na severu Čech, v Libereckém kraji, se van Geet počátkem devadesátých let ocitl díky belgickému výrobci plenek, společnosti Ontex. U ní začínal v Belgii, kde si prošel od nakupování po výrobu poté, co nedokončil studia historie umění. "Byl jsem hrozný student," říká s tím, že právě před pár týdny je přesto dokončil.
V roce 1993 koupil Ontex chrastavský podnik Miltex, aby tam rozběhl výrobu plenek. "Bavilo mě to, vyrábět dobrou dětskou plenku je složitý proces. Byl to začínající trh, tehdy se tady praly hadrové plenky, papírové byly něco úplně nového," popisuje začátky.
Plenkám se dařilo, takže belgická firma se tady prosadila v obchodech i se svou vlastní značkou Helen Harper, ačkoli v Evropě vyrábí hlavně pod značkami řetězců. "Za pár let tady Ontex získal až devatenáct procent trhu," vzpomíná Belgičan.
Práce na malém městě a v továrně ho přiměla k tomu naučit se rychle česky. Za tři měsíce se, jak říká, domluvil rukama nohama a za šest měsíců tak, že dokázal přežít. Dnes mluví plynně, jen občas se mu do řeči vloudí překroucené slovo.
"Žiju tady, a tak by mi to přišlo jako pohrdání, kdybych neuměl česky," říká van Geet, který od roku 1996 bydlí v Paceřicích u Sychrova. Tam má kromě české manželky a dvou dětí i koně, jejichž drezuře se věnuje ve volném čase.
S Ontexem se rozloučil v roce 1999, i když s jeho majiteli ne na dlouho. "Obchodní řetězce jako Tesco postupně začaly více nakupovat nadnárodně, což znamenalo, že i Ontex se musel centralizovat," popisuje.
Sám se mohl buď vrátit do vedení firmy v Belgii, anebo zůstat tady, ale nemít už tak volnou ruku. "Chtěl jsem raději začít dělat vlastní byznys," říká.
Pustil se do podnikání a začal stavět výrobní haly pro lehký průmysl a logistická centra. S vlastními projekty začal v roce 2002, kdy se dal dohromady s belgickým podnikatelem Bartem van Malderenem, jehož rodině patřil Ontex.
Třetím společníkem je třiačtyřicetiletý projektant Jan Procházka. "Chvíli trvalo, než jsem ho přemluvil, aby do toho šel se mnou. Byl generálním ředitelem velké firmy, ale teď už jsme spolu pět let," říká van Geet. Z obchodního rejstříku vyplývá, že Procházka několik let pracoval pro táborského stavitele Karla Dvořáka.
Jaké přesně mají ve firmě podíly, nechce van Geet prozradit. V belgickém holdingu VGP N.V., pod který se sloučí všechny dosavadní firmy zakládané na jednotlivé projekty, si však chtějí i po uvedení na burzu zachovat majoritu.
V Česku i okolních zemích sázejí na velký rozmach výstavby skladů s tím, jak poroste průmysl i obchod.
Krabice za městem
Největší areál skladů a budov má teď VGP rozestavěn u Prahy v Horních Počernicích. Adresa Do Čertous v mapách ještě není vyznačena, ale reálně už existuje. I když běžným ulicím se nepodobá.
Obě strany ulice lemují hotové či ještě rozestavěné čtvercové budovy, většinou šedivé barvy, s rampami pro nakládání zboží. Orientovat se dá hlavně podle nápisů jako hala B2, D1 a podobně.
Velkoobchodní sklad zde má například společnost Lekkerland zásobující benzinové pumpy, ale i prodejce krmiva a potřeb pro zvířata, společnost Pet Center, která část budovy využila i pro obří prodejnu.
"Nejekonomičtější a nejefektivnější je stavět krychli nebo kvádr," říká van Geet na časté výtky, že budovy působí jednotvárně.
Hrát se dá potom podle něj jen s barvami. "V Počernicích třeba chystáme val, který osázíme, a chceme zde také využít solární panely, které budou produkovat zhruba jeden megawatt elektrické energie," dodává.
"Těžiště našich projektů je zatím v Česku, ale bude se to postupně srovnávat," říká van Geet. Staví hlavně na krajích velkých měst, u sjezdu z dálnice nebo hlavní silnice, aby se tak také vyhnuli střetům s obyvateli. "Několikrát jsme se už setkali s nepochopením," přiznává s tím, že se vždy snaží dohodnout.
Jejich haly vyrůstají teď u Liberce, v Nýřanech u Plzně, Příšovicích nebo v Malackách na Slovensku. Následovat bude Olomouc, Hradec Králové a druhá budova v Liberci.
Na jaře se VGP chystá na Lotyšsko a poté na Estonsko, Rumunsko a Maďarsko. Jak rychle bude moci expandovat, rozhodnou zčásti už brzy i čeští investoři, od těch velkých po drobné.
Investoři jsou přitom nyní vůči realitnímu sektoru opatrní, na druhou stranu zájem o sklady čile roste. "Zájem o akcie VGP tak bude záviset pouze na požadované ceně. Ta bude muset být výrazně nižší, než by byla na začátku roku," upozorňuje analytik České spořitelny Petr Bártek.
