Deficit ve výši 230 miliard korun představuje asi sedm procent HDP.

Deficit ve výši 230 miliard korun představuje asi sedm procent HDP. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Janota nese vládě dva rozpočty. S tím osekaným nemám šanci, říká

  • 237
Ministr financí Eduard Janota půjde na nedělní jednání vlády se dvěma variantami státního rozpočtu na příští rok. První počítá s rekordním schodkem ve výši 230 miliard korun, druhá varianta by po úpravách některých zákonů mohla deficit snížit na 160 miliard. Té ale Janota příliš šancí nedává.

Kabinet bude v neděli neformálně jednat hlavně o rozpočtovém návrhu. ČSSD i ODS návrh státního rozpočtu vypracovaný kabinetem premiéra Jana Fischera neodmítají, nechtějí však nyní přijímat žádné legislativní změny.

Ministr proto připustil, že vzhledem k nesouhlasu politiků se škrty nemá rozpočet s nižším schodkem příliš naději projít parlamentem. "My to nevzdáváme a předložíme i tuto novelu, přestože neprojde Sněmovnou a nebude moci rozpočet ovlivnit. My ji předložíme tak, jako bychom ji předkládali do normálního legislativního procesu," uvedl Janota.

Ministerstvo financí přitom třeba navrhuje zvýšit dolní sazbu daně z přidané hodnoty z devíti na 11 procent a horní z 19 na 20 procent. Počítá i s nárůstem spotřební daně z benzinu a nafty o korunu na litr a se snížením výdajů rozpočtu o 40 miliard korun.

Mezi další návrhy na snížení schodku rozpočtu, které se v poslední době objevily, patří zdvojnásobení daně z nemovitosti, snížení příspěvku na stavební spoření o třetinu u všech smluv, nebo stagnace důchodů a platů ve státní správě.

Ministři chtějí ještě více

Naopak ministři mají pro své úřady ještě další požadavky ve výši asi 80 miliard korun, což by znamenalo schodek 310 miliard.

"Nebudu moci připustit nějaké další nároky na rozpočet, protože pak by schodek rozpočtu nebyl 230 miliard, ale daleko vyšší," uvedl ale Janota.

Deficit ve výši 230 miliard korun představuje asi sedm procent českého hrubého domácího produktu, schodek 160 miliard korun zhruba pět procent HDP. Deficit navýšený o požadavky ministerstev by představoval asi 9,5 procenta HDP. Podle jednoho z takzvaných maastrichtských kriterií, jejichž splnění je podmínkou pro přijetí eura, nesmí schodek veřejných financí přesáhnout tři procenta HDP.

,