Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Janota piloval rozpočty pro pravici i levici, z úřadu ho vyhnal jen Tlustý

  17:32aktualizováno  17:32
Profesní kariéra Eduarda Janoty se odehrávala především na ministerstvu financí. Do úřadu přišel jako vystudovaný ekonom v šestadvaceti letech a strávil v něm přes 30 let. Na starosti měl hlavně sestavování státního rozpočtu, čímž si vysloužil přezdívku "pan rozpočet".

Během působení v úřednické vládě Jana Fischera naordinoval Janota České republice šetření a škrty. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Janota přišel na ministerstvo financí v roce 1978. V roce 1992 jej tehdejší ministr Ivan Kočárník jmenoval šéfem odboru státního rozpočtu. O sedm let později se stal náměstkem ministra financí a mužem číslo dvě na úřadě. Zasvěcení vždy hovořili o tom, že právě on znal nejlépe všechna úskalí ve státním rozpočtu a bez jeho zkušeností se sestavení nejdůležitějšího zákona v zemi po řadu let neobešlo, ať už byla u moci pravicovější nebo levicovější vláda.

To byl také důvod, proč bývalý premiér Mirek Topolánek nejprve nechtěl, aby se Janota stal ministrem v překlenovací úřednické vládě. Obával se, že by kvůli funkci neměl čas na rozpočet.

Čtěte: Bývalý ministr financí Eduard Janota zemřel při tenisu

Janota neměl nikdy politické ambice a vůči svým šéfům byl loajální. Až na jednu výjimku, kterou byl ministr Vlastimil Tlustý, s nímž se dostal do sporu poté, co Tlustý nechal natisknout letáky, v nichž Janotovým jménem varoval před dluhy z prohraných arbitráží. Když se proti tomu Janota ohradil, Tlustý ho vyhodil. Hned v lednu 2007 ho však nový ministr Miroslav Kalousek povolal zpět.

Zlom v Janotově kariéře nastal v roce 2009, kdy se stal ministrem financí v úřednické vládě Jana Fischera. V té době vrcholila finanční krize a Janota zemi naordinoval šetření.

Pro rok 2010 navrhl rozpočet se schodkem 163 miliard korun. Takzvaný Janotův úsporný balíček se schválil na poslední chvíli. Přinesl škrty a zvyšování daní.

Mezi nejvýznamnější změny, které rozpočet přinesl, patřilo zvýšení obou sazeb DPH o jedno procento na 10 a 20 procent, zvýšení spotřební daně, konec slev na odvodech firem na sociálním pojištění nebo snížení platů ústavních činitelů o čtyři procenta.

Janota také zabránil valorizaci důchodů a snížil mateřskou. Porodné zůstalo, nevydrželo ale dlouho. Od ledna 2011 zůstalo jen rodinám s minimálními příjmy.

Úřad ministra však dlouholetého rozpočtáře vyčerpával a kvůli nechuti politiků schvalovat jeho úspory chtěl úřednickou vládu dokonce předčasně opustit. Premiér Fischer se však za svého klíčového ministra postavil a Janota nakonec v jeho kabinetu vydržel až do konce.

Po odchodu z vlády se Janota stal členem ekonomického týmu TOP 09 a od srpna 2010 byl členem Národní ekonomické rady vlády. V září 2010 se stal místopředsedou dozorčí rady ČEZ. V minulosti byl například tři roky předsedou dozorčí rady Českých aerolinií.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Japonský bezdomovec v Tokiu. Ilustrační foto
Podíl zaměstnanců, kteří kvůli malé mzdě žijí v chudobě, vzrostl

V Česku v posledních letech přibývalo lidí, kteří si v práci za celý rok nevydělali dost a spadli pod hranici příjmové chudoby. V roce 2011 se to týkalo zhruba...  celý článek

ilustrační snímek
České děti neumějí hospodařit s kapesným, čtvrtina si peníze půjčuje

České děti neumějí příliš hospodařit s penězi. Většina rodičů se jim sice snaží vštípit základy finanční gramotnosti prostřednictvím kapesného, podle...  celý článek

Od každé z pěti zvolených odrůd chystá vinařství rodiny Vaďurů z Polešovic
Vinaři opouštějí obchodní řetězce, sází na vlastní prodejní cesty

Vinařství se postupně odklánějí od prodeje v supermarketech. Nechtějí pod nátlakem korporací snižovat ceny, ani bojovat v kategorii levných vín s těmi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.