Janota přišel na ministerstvo financí v roce 1978. V roce 1992 jej tehdejší ministr Ivan Kočárník jmenoval šéfem odboru státního rozpočtu. O sedm let později se stal náměstkem ministra financí a mužem číslo dvě na úřadě. Zasvěcení vždy hovořili o tom, že právě on znal nejlépe všechna úskalí ve státním rozpočtu a bez jeho zkušeností se sestavení nejdůležitějšího zákona v zemi po řadu let neobešlo, ať už byla u moci pravicovější nebo levicovější vláda.
To byl také důvod, proč bývalý premiér Mirek Topolánek nejprve nechtěl, aby se Janota stal ministrem v překlenovací úřednické vládě. Obával se, že by kvůli funkci neměl čas na rozpočet.
Čtěte: Bývalý ministr financí Eduard Janota zemřel při tenisu |
Janota neměl nikdy politické ambice a vůči svým šéfům byl loajální. Až na jednu výjimku, kterou byl ministr Vlastimil Tlustý, s nímž se dostal do sporu poté, co Tlustý nechal natisknout letáky, v nichž Janotovým jménem varoval před dluhy z prohraných arbitráží. Když se proti tomu Janota ohradil, Tlustý ho vyhodil. Hned v lednu 2007 ho však nový ministr Miroslav Kalousek povolal zpět.
Zlom v Janotově kariéře nastal v roce 2009, kdy se stal ministrem financí v úřednické vládě Jana Fischera. V té době vrcholila finanční krize a Janota zemi naordinoval šetření.
Pro rok 2010 navrhl rozpočet se schodkem 163 miliard korun. Takzvaný Janotův úsporný balíček se schválil na poslední chvíli. Přinesl škrty a zvyšování daní.
Mezi nejvýznamnější změny, které rozpočet přinesl, patřilo zvýšení obou sazeb DPH o jedno procento na 10 a 20 procent, zvýšení spotřební daně, konec slev na odvodech firem na sociálním pojištění nebo snížení platů ústavních činitelů o čtyři procenta.
Janota také zabránil valorizaci důchodů a snížil mateřskou. Porodné zůstalo, nevydrželo ale dlouho. Od ledna 2011 zůstalo jen rodinám s minimálními příjmy.
Úřad ministra však dlouholetého rozpočtáře vyčerpával a kvůli nechuti politiků schvalovat jeho úspory chtěl úřednickou vládu dokonce předčasně opustit. Premiér Fischer se však za svého klíčového ministra postavil a Janota nakonec v jeho kabinetu vydržel až do konce.
Po odchodu z vlády se Janota stal členem ekonomického týmu TOP 09 a od srpna 2010 byl členem Národní ekonomické rady vlády. V září 2010 se stal místopředsedou dozorčí rady ČEZ. V minulosti byl například tři roky předsedou dozorčí rady Českých aerolinií.
