Na seznamu bezmála dvou desítek tisíc zbankrotovaných společností se nacházejí i poměrně velké firmy - s akciemi čtrnácti z nich se obchodovalo na tokijské burze. Uvedla to ve své studii soukromá výzkumná firma Teikoku Databank.
Počet firem, které musely vloni skončit, je zhruba o čtyři sta vyšší než v roce 2000. Celková suma peněz, jež zkrachovalé společnosti dlužily svým věřitelům, se však oproti předloňsku snížila téměř o třetinu na 122,3 miliardy dolarů.
Odborníci toto příznivější číslo vysvětlují tím, že v roce 2000 zkrachovaly dvě velké japonské pojišťovny, u nichž bylo pojištěno velké množství Japonců - a právě tento fakt tehdy objem dluhů prudce zvedl. Otom, jak tato čísla mohou ovlivnit pády několika málo větších společností, svědčí i loňský prosinec.
Jen v posledním měsíci roku 2001 totiž v Japonsku zkrachovalo 1505 podniků - což sice bylo o tři procenta méně než v listopadu, protože však zkolabovala obří stavební společnost Aoki a řetězec supermarketů Kotobukija, celkové závazky v prosinci zkrachovalých společností vylétly o plných 88 procent na 11,8 miliardy dolarů.
Letošní rok byl tedy černě rekordní, lepší časy Japonsko podle analytiků však zřejmě hned tak nečekají. Vláda si je totiž vědoma faktu, že bez reforem se nemůže ekonomika země vrátit na úroveň, na níž byla před lety v dobách své největší slávy. Po válce vzniklý hospodářský model již dnes nevyhovuje a bude potřeba ho změnit. Jenže například tolik potřebná reforma bankovního sektoru, zatíženého obrovským objemem špatných úvěrů, nebude snadná.
Přestože premiér Juničiro Koizumi slíbil, že udělá vše proto, aby zabránil vzniku finanční krize, snížení státní pomoci bankám bude velmi bolestivé. Kromě toho, že se někteří odborníci obávají útoků vkladatelů na oslabené banky, povede reforma s největší pravděpodobností k dalšímu kolu bankrotů zadlužených společností. A zřejmě dokonce i některých bank, kterým Japonci také přestávají věřit.
