V investicích směřujících do staveb nových továren se dostali na druhé místo, hned za dominující Německo. Ze sta investovaných dolarů v tuzemsku je jich dvacet od japonských firem. Vyrábějí tu o pětinu levněji než v zemi vycházejícího slunce.
Když přitom před šesti lety Matsushita jako první velký japonský investor zahájila výrobu v nové továrně na televizory v Plzni, byli Japonci v tuzemsku skromnou skupinou.
Poslední měsíce vše změnily. Největší zprávou bylo, když koncem loňského roku japonská Toyota rozhodla o tom, že její nový společný podnik s francouzskou automobilkou Peugeot Citroen za 50 miliard korun bude v Kolíně.
V čem je příčina japonského vpádu do země? Důvodů je několik. Donedávna středoevropský favorit zahraničních investorů - Maďarsko již nemá dostatek místa pro nové továrny. "A v Polsku není tak příznivý přístup úřadů," doplňuje Hiroshi Edagawa, šéf prostějovské textilky Toray, která byla jedním z prvních velkých japonských investorů.
Japonci také hodně dají na reference, mnohem víc, než je obvyklé u investorů ze západní Evropy nebo z Ameriky. A úspěch plzeňské Matsushity, která se proti původním plánům rozrostla trojnásobně, přilákal další firmy. "Patří mezi největší japonské firmy, a to mělo velký vliv.
Když se někde rozhodne investovat, je to jako pobídka pro další podniky, aby šly za ní," soudí Josef Lébl z CzechInvestu. František Nekola z plzeňské továrny jeho slova potvrzuje. "Vystřídalo se u nás asi dvacet delegací japonských investorů. Zástupci hovořili s našimi šéfy, prohlíželi si závod. A velká část z nich nakonec skutečně v tuzemsku investovala," říká.
Podobně a zřejmě ještě silněji zapůsobí i příchod Toyoty. Stačil pouhý měsíc od rozhodnutí, že půjde do Kolína, a k 50 miliardám se už přičítají další peníze. Další tři miliardy korun se nedávno rozhodla do nové továrny v Lovosicích investovat firma Tokai Rika, která bude vyrábět elektrické spínače pro automobily.
A včera přibyl další investor. Japonci si u nás pochvalují investiční pobídky, tedy že mohou bez cla dovážet nové technologie a jsou osvobozeni od placení daní. A láká je levná a přitom kvalifikovaná pracovní síla.
A tady je i jeden háček: Česko totiž zatím funguje pro japonské investory většinou jen jako země, kde se levně montují jejich výrobky. Pomýšlení na investice do výzkumu a vývoje jsou spíše hudbou budoucnosti - na rozdíl od sousedního Maďarska.
Ale i v této oblasti se začíná blýskat na lepší časy. Právě plzeňská Matsushita má už i vývojové středisko a nedávno se rozhodla, že v Plzni bude vyvíjet i software pro digitální televizory. Společnost Showa, která v Kladně již čtyři roky vyrábí kondenzátory pro automobily, rovněž podle šéfa Tetsuo Shibaty uvažuje o vývoji. Takové projekty přinášejí nejvyšší přidanou hodnotu a dávají práci vysokoškolákům.
Když mají tuzemští zaměstnanci hovořit o tom, jak se pracuje pro Japonce, většinou říkají: Vládne tvrdá disciplína, vyžaduje se absolutní pracovní nasazení a nějaké vlastní nápady zaměstnanců na "zlepšováky" nepřicházejí v úvahu. "Problém nastává ve chvíli, kdy dojde ke komplikacím. Japonci absolutně neumějí improvizovat, čekají striktně na instrukce nadřízených, a mnohdy se tak zbytečně ztrácí čas.
U jiných než japonských firem bych využil tak polovinu toho, co jsem se u svého zaměstnavatele naučil," říká manažer, který se v jedné z velkých japonských firem působících v tuzemsku vypracoval na nejvyšší post určený tuzemskému manažerovi.
Naopak Japonci si stěžují na to, že Češi mají horší pracovní morálku. "Lidé si velmi snadno obstarají potvrzení od lékaře a udělají si prázdniny na nemocenské. Jsou třeba týden nebo dva nemocní s chřipkou, což je pro nás nezvyklé," říká Hiroshi Edagawa z Toraye. Firma však našla pro české poměry řešení. "Platíme zvláštní příplatky těm, kdo nejsou nemocní. Teď pracují asi na 94 procent, dříve byly absence asi o deset procent větší," doplňuje Edagawa.
Češi jsou šikovní, ale příliš často nemocní, říká japonský manažer |
Japonské firmy si Českou republiku pochvalují. Našli zde levné a šikovné dělníky, dobré dopravní spojení do západní Evropy a příznivé prostředí pro investory. Stěžovat si je diplomatickým a opatrným Japoncům proti srsti. Satoru Hatakeyama, předseda japonské obchodní komory Jetro, dal přesto alespoň dvě výtky dohromady. Japonsko se loni vyhouplo na pozici druhého největšího investora v České republice. Co se vašim firmám v Česku tolik líbí? Jak početná je komunita japonských podnikatelů a manažerů? Co jim Česku nejvíce chybí? Co kromě toho trápí japonské firmy? Co nyní japonští manažeři nejčastěji na vašich setkáních probírají? Máte signály, že příliv japonských firem bude pokračovat, nebo máme už nejlepší období za sebou? |