Jaroslav Míl v ČEZ definitivně skončil

  • 42
Stát se jako většinový akcionář společnosti ČEZ definitivně rozloučil s Jaroslavem Mílem. Poté, co jej ve čtvrtek večer dozorčí rada odvolala z čela představenstva, přišel i o funkci generálního ředitele. Míl doplatil na to, že se vzepřel vůli státu v otázce privatizace dolů.

Přes odpor ministra financí Bohuslava Sobotky i ministra průmyslu Milana Urbana prosadil účast ČEZ na probíhající privatizaci uhelných společností.

Oba ministři svůj nesouhlas s počínám ČEZ vyjádřili v dopisech členům dozorčí rady. Vláda chtěla od firmy, aby raději vyplatila státu dividendy místo dalších investic. ČEZ přesto nabídky na obě privatizované důlní společnosti, Sokolovskou uhelnou i Severočeské doly, podal.

Po šesti hodinách čtvrtečního jednání dozorčí rady byl Jaroslav Míl odvolán z pozice předsedy představenstva. V čele představenstva elektrárenského gigantu, který je třetí největší firmou v zemi, stál už tři roky. O jeho sesazení se snažili mnozí a často, ale Míl dlouho útoky úspěšně odrážel.

V politických a průmyslových kruzích se již spekuluje o Mílově nástupci. Nejčastěji se skloňuje jméno třiatřicetiletého Martina Romana, který nyní řídí strojírenskou firmu Škoda Plzeň. Hovoří se i o bývalé ředitelce plynárenského gigantu Transgas Aleně Vitáskové.

Nový vládce však podle ministra průmyslu Milana Urbana nenastoupí do firmy okamžitě. "Najmeme personální agenturu, která bude vybírat z většího počtu uchazečů. Nebudeme instalovat nikoho bez výběru," řekl Urban.

Za Mílovy éry ČEZ zvýšil tržby o více než polovinu. Nákupem čtyř distribučních společností se z výrobce stal i dodavatel elektřiny asi pro polovinu obyvatel v Česku. ČEZ měl v loňském roce obrat téměř 50 miliard korun a zaměstnává sedm tisíc lidí.

Firmu má na doporučení dozorčí rady dočasně vést šéf pro strategii Petr Vobořil.