Svědčí o tom i skutečnost, že jedno procento těch nejbohatších - což je zhruba 50 milionů domácností s příjmy nad 24 tisíc dolarů ročně - vydělává více než šedesát procent rodin z opačné strany žebříčku, tedy těch s nejnižšími příjmy. A v tomto případě se jedná o 2,7 miliardy lidí.
Jinými slovy se dá také říci, že 84 procent obyvatel světa získává pouhých 16 procent všech příjmů, nebo také, že deset procent těch nejbohatších má 114krát vyšší příjmy než těch nejchudších deset procent.
Všechna tato varující čísla vyplývají z nedávno zveřejněné studie Světové banky, jež poprvé v historii srovnávala příjmy domácností v takřka všech zemích světa. Výzkum pokrýval 84 procent světové populace a 93 procent jejích veškerých příjmů.
Studie tak mohla zachytit nejen rostoucí nepoměr v bohatství těch nejvyspělejších zemí - USA, Evropské unie, Japonska nebo Velké Británie - oproti těm nejzaostalejším regionům, jako jsou venkovské oblasti Indie, Číny nebo Afriky. Ukazuje však zároveň, že se zvyšují rozdíly mezi bohatými a chudými v jednotlivých zemích. Zřetelně je to vidět například v případě Číny, kde rostou rozdíly mezi chudým venkovem a bohatšími městy.
A jak jsou na tom z pohledu příjmů Češi? V porovnání se světem patří průměrná česká rodina s příjmy okolo 7088 dolarů ročně (21,5 tisíce korun měsíčně) pod průměr. Ten však táhnou vzhůru zhruba sedmkrát a až devětkrát vyšší příjmy nejbohatších zemí. V žebříčku jednotlivých států však Česká republika stojí spíše na jeho horním konci; těch nejchudších států, kde průměrná rodina vydělává pouhých pár set dolarů ročně, jsou totiž desítky.
K tomu, že chudí jsou stále chudší, dochází podle studie zejména ve dvou oblastech. Jednou z nich je subsaharská Afrika, kde války, hladomory a nemoci vedly k propadu průmyslové produkce. Druhým regionem jsou podle analýzy, která pracovala s daty z let 1988 až 1993, některé východoevropské státy a také země bývalého Sovětského svazu. Výrazný podíl zde v tomto případě měly zejména změny v rozdělování příjmů po pádu komunistického bloku.
Zvyšující se rozdíly v příjmech lidí v jednotlivých zemích a také rostoucí nepoměr mezi bohatými a chudými uvnitř států jsou podle odborníků velmi znepokojující - zvláště v dnešní době, kdy přetrvávají hrozby teroristických útoků, jejichž pachatelé se rekrutují zejména z extremistických skupin v nejchudších státech světa.
Právě Světová banka se proto i vzhledem k rostoucímu počtu odpůrců globalizace snaží změnit a oživit své aktivity ve prospěch těch nejméně vyspělých nebo zadlužených zemí. Avšak v době, kdy svět zachvátilo globální zpomalení ekonomiky, to vůbec nebude jednoduchý úkol.
