Ceny všech jedlých olejů prudce rostou.

Ceny všech jedlých olejů prudce rostou. | foto: Martina Čermáková

Ceny jedlých olejů prudce rostou, může za to především neúroda

  • 82
Smažení, fritování, ale třeba i saláty mohou brzy podražit. Rostou totiž ceny prakticky všech druhů potravinářských olejů s výjimkou slunečnicového - ten stojí stejně jako nejlevnější olej palmový. Příčinou je nižší sklizeň způsobená počasím. Úrodu ve střední Evropě zničily mrazy, v té západní ji zmařily deště.

Vysvětlení, proč tuky na velkoobchodních trzích v posledních měsících a týdnech zdražují, nepřekvapí. Nejsou za tím biopaliva, ale neúroda. Ať už jde o palmové plantáže v Indonésii a Malajsii, olivové háje v jižní Evropě, či řepkové lány v Maďarsku a Polsku, všude tam loni sklidili méně, než očekávali.

„Většinou je za růstem cen komodity pokles úrody. U řepkového oleje šlo třeba o neúrodu v západní Evropě a Polsku,“ vysvětluje odborník na potravinové oleje Jiří Brát. Zatímco úrodu ve střední Evropě zničily mrazy, v té západní to zase byly vydatné deště.

Pouze v řepkové velmoci Česku byla podle Jana Pavlů z největšího zpracovatele řepky, skupiny Agrofert, úroda v loňském roce dobrá. „Letošek můžeme jen těžko předvídat,“ dodal.

V jižní Evropě zase nevhodné klimatické podmínky vedly k podprůměrným sklizním oliv už několik let po sobě. Řecko, Itálie, Španělsko či Tunisko zaznamenaly propady o desítky procent, a naopak, jak upozornil německý deník Die Welt, olej v obchodech až o desítky procent podražil.

„Nárůst cen je v Evropě zřejmý také u olivových olejů, nejvíce patrný je u těch z Itálie a Řecka. Příčinou je opět nízká úroda a množící se škůdci,“ potvrzuje mluvčí řetězce Globus Pavla Hobíková.

Zdražování komodit se odrazí na účtech spotřebitelů

Na maximech jsou i ceny kritizovaného palmového oleje. Na přelomu ledna a února se za jednu tunu na burze v Kuala Lumpuru platilo rekordních 3 275 ringgitů, tedy zhruba 700 eur. Tak draze se řadou spotřebitelů bojkotovaný tuk ještě nikdy neprodával (psali jsme zde).

Kolik stály oleje

Podle dat Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin dosáhla velkoobchodní cena dokonce 750 eur za tunu a dostala se tak na úroveň obvykle dražšího slunečnicového oleje. Od té doby sice cena palmového oleje opět mírně poklesla, stále však zůstává vysoko nad hodnotami, kterých dosahovala v minulosti. Také na palmovém oleji se podepsala neúroda způsobená počasím, konkrétně klimatickým fenoménem El Niňo.

Hobíková nechtěla odhadovat, do jaké míry bude mít zdražování komodit na burzách dopad na ceny v regálech řetězců. Podle Bráta lze však očekávat, že spotřebitelé to na účtech pocítí.

I když ceny ve velké míře ovlivňuje počasí, částečně za zdražením stojí i lidské faktory. Kateřina Holubová z Koalice proti palmovému oleji třeba upozorňuje, že Indonésie jakožto největší producent palmového oleje zavedla nedávno novou vývozní daň. „Podle analýzy Světové banky tato nová vývozní daň alespoň v krátkodobém horizontu ovlivní globální ceny palmového oleje,“ upozorňuje Holubová.

Vliv má i ropa

Další příčinou je i to, že ceny olejů se ve velké míře navzájem ovlivňují. Například třetina světové produkce palmového oleje se dnes využívá jako biopalivo. Výpadek na straně nabídky obvykle vede k nárůstu poptávky po řepkovém oleji, a tedy růstu cen i této suroviny.

V potravinářství je zase v některých případech nahraditelný olejem sójovým, což zase vede k jeho zdražování. „Jelikož se oleje používají i na biopaliva, tak cenu ovlivňuje i cena ropy,“ vyjmenovává další příčinu Brát.

Odborníci se neshodnou, zda rekordní ceny palmového oleje mohou vést ke snížení poptávky po něm, a tedy i omezení katastrofálních dopadů na životní prostředí, které vznik palmových plantáží namísto deštného pralesa způsobuje.

Podle Holubové je totiž příčinou obliby palmového oleje právě jeho nízká cena, takže by se poptávka snížit mohla. S tím však nesouhlasí Brát, podle kterého není primárním důvodem pro používání této suroviny cena, ale její unikátní vlastnosti a tuhá konzistence.