Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Miliardy ze státních zakázek si dělí nejméně firem. Modlou zůstává cena

  1:16aktualizováno  1:16
Rozdělování stamiliard z veřejných peněz je méně průhledné, vyplývá ze statistik za loňský rok. Na každý tendr připadlo loni nejméně nabídek od roku 2009. Nedostatek konkurence stát vysvětluje tím, že se firmám daří lépe.

Při postupu

Veřejnými zakázkami loni v Česku proteklo nepatrně méně peněz než o rok dříve. Celkem 556 miliard korun. Meziroční pokles o 25 miliard by ale nevadil jako to, že rozdělování financí je čím dál méně průhledné.

„Loni v oblasti zakázek došlo k citelnému zhoršení v řadě ohledů,“ říká Jan Pavel z katedry veřejných financí Vysoké školy ekonomické, který se veřejnými zakázkami dlouhodobě zabývá.

Především se snížila konkurence. Jedna nabídka v soutěži je každým rokem častější úkaz. Loni se tímto způsobem rozhodovalo o osudu 40 procent stavebních zakázek, jak vyplývá ze statistik ministerstva pro místní rozvoj.

Údaje výrazně ovlivnila novelizace zákona o veřejných zakázkách, zejména zrušení povinnosti vyhlásit soutěž znovu, pokud přijde jen jedna nabídka. Zrušených soutěží kvůli tomu bylo téměř o polovinu méně.

PŘEHLEDNĚ: Deset největších změn v zákoně o veřejných zakázkách

Souvisejícím problémem je využívání takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), jež loni tvořilo čtvrtinu všech uzavřených zakázek. „Tento trend nelze považovat za pozitivní, neboť se jedná o nesoutěžní metodu s nízkou mírou transparentnosti. Vysoký podíl JŘBU je dlouhodobým problémem českého trhu veřejných zakázek,“ uvádí zpráva ministerstva.

V Evropské unii činí podíl JŘBU – tedy zakázek zadaných přímo jedinému uchazeči – v průměru pod pět procent. „Alarmující je hlavně meziroční růst,“ dodává Pavel.

Vysoký počet JŘBU má nicméně i logický důvod: uzavírají se tak totiž smlouvy o vícepracích nad limit uzavřené zakázky, přičemž nemusí nutně jít o netransparentní soutěž.

Všechny úřady, které zakázky řeší, přesto na problém s tímto typem řízení opakovaně upozorňují. „Zakázky bez soutěže omezují konkurenční prostředí a negativně ovlivňují ekonomickou výhodnost nákupů státu,“ říká prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Firmy se bez soutěží obejdou

Nejnovější data za loňský rok rovněž ukazují, že o veřejné zakázky se pere čím dál méně firem. Průměrný počet nabídek v soutěži se loni snížil ke dvěma na zakázku, evropský průměr je přitom více než pět.

„Důvody pro tento trend lze částečně vysvětlit zlepšující se makroekonomickou situací, která nemotivuje firmy tolik se snažit získávat zakázky jako v období hospodářských problémů v předešlých letech,“ pokouší se o vysvětlení ministerstvo.

Jiří Skuhrovec z ekonomického think-tanku EconLab vidí příčiny jinde: „Důvodem je uspěchaná příprava projektů – nevhodně nastavené podmínky, podceněný průzkum trhu či extrémně krátké lhůty. Zadavatel se tak kvůli nižší konkurenci připravuje nejen o levnější, ale i kvalitnější nabídky.“

Nejnižší cena jako modla

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ve výroční zprávě za loňský rok uvádí, že chyby v zakázkách našel ve 46 procentech řízení, která o zakázkách vedl. O rok dříve to bylo jen ve 34 procentech.

Podle ÚOHS je nejvíc problematických zakázek ve stavebnictví a v informačních technologiích. Nejčastějšími chybami jsou diskriminační kvalifikační předpoklady, které brání účasti některých firem v soutěži.

Nejnižší cena nadále zůstává modlou zadavatelů. Osmdesát procent všech zakázek se loni vysoutěžilo na nejnižší cenu, přestože často vede k problémům s kvalitou a termíny.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.