Lidé z Horního Jiřetína, který by rozšíření těžby musel ustoupit, by tak proti sobě neměli soukromou, nýbrž mnohem vlivnější polostátní firmu.
Návrh uhlobaronů na společné podnikání se státem potvrdil v rozhovoru pro MF DNES ministr průmyslu Jan Mládek.
„Návrh byl předložen mému předchůdci, ministru Jiřímu Ciencialovi. Já sám, když jsem byl na dole ČSA, jsem dostal sedmistránkový papír o dalším postupu, byla tam také na jedné stránce zmíněna možnost vytvoření společného podniku se státem. Mluvil jsem o tom s Janem Dienstlem (spolumajitel dolů - pozn. red.) a s generálním ředitelem firmy, ale je to zatím velmi neurčité. V této chvíli není aktuální, aby měl takový podnik smysl, muselo by být nejprve přijato rozhodnutí o prolomení limitů. A s názorem, že by se tak mělo stát, jsem zatím ve vládě v menšině,“ řekl Mládek.
Návrh ve vládě narazil
Jeho nedávný návrh na alespoň částečné zrušení hranice těžby, přijaté počátkem 90. let, ve vládě narazil. Ostře proti je ministr financí Andrej Babiš, zdrženlivě se k této možnosti staví premiér Bohuslav Sobotka.
Na druhou stranu rozšíření těžby podporují odbory, Svaz průmyslu a dopravy, z politiků prezident Miloš Zeman. Proti jsou přirozeně lidé z ohrožených obcí či vedení nedalekého Litvínova.
Mládek zadal zpracování studií, jež mají prokázat, zda země uhlí za limity potřebuje, či se bez nich bez problémů obejde. Definitivní rozhodnutí má vláda k limitům na ČSA zaujmout v létě - s přihlédnutím k výsledkům studie. Sám ministr trvá na tom, že rozšíření těžby je z národohospodářského hlediska rozumné. Odpovídá podle něj „tržním signálům“.
Pokud by se mu vládu nakonec podařilo přesvědčit, že nemá na dvacet let starých limitech trvat a nechat jednání o rozšíření těžby na těžařích a majitelích pozemků, pak by se vytvoření polostátní hornické firmy v zásadě nebránil.
„Hodně by záleželo na parametrech takové dohody, těžko předem říct, jak se k tomu stavět. Ale je to jedna z možností pro debatu,“ říká Mládek.