Takzvané "katarské kolo" zkrachovalo na sporu Evropské unie a USA o zemědělské dotace. Evropa odmítá jejich snížení ve výši požadované Amerikou.
Výsledkem je, že bohaté země budou nadále pomocí subvencí bránit své zemědělce před konkurencí z chudých zemí. A ty zase na oplátku trvají na clech pro průmyslové výrobky ze Západu.
Ztráta i pro Česko
Krach má dopad i na situaci v Česku. Vývozci strojírenských výrobků se v mnoha zemích potýkají s tak vysokými cly, že se jim nevyplatí dovážet, ale vyrábějí přímo tam.
To je příklad Škody Auto v Indii. "Tam je u 17 dovozních položek clo 50procentní. Nebo v Číně, tam jsou celní sazby od 1 do 90 procent," vypočítává obchodní překážky, kterým čelí čeští vývozci, náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.
Podle něj by se navíc snížením evropských dotací pro zemědělce paradoxně uvolnily ruce českým zemědělcům a ti by obchodovali v EU snáze než dnes, kdy západní kolegové mají vyšší podporu. "Je to zklamání pro všechny," říká.
Konec nastal v pondělí po čtrnáctihodinových rozhovorech mezi šesti mocnostmi - Spojenými státy, 25člennou Evropskou unií, Brazílií, Austrálií, Japonskem a Indií - o snižování cel a dotací v zemědělství.
Jedni z něj obviňují druhé. Evropská unie hází vinu na USA, které nechtěly ustoupit ze svého loňského návrhu. "USA nechtěly uznat ochotu druhých," řekl komisař EU pro obchod Peter Mandelson.
Spojené státy naopak označují Unii a další členy Světové obchodní organizace za protekcionisty.
Navzdory debaklu však jednající země, takzvaná G6, která ovládá tři čtvrtiny světového obchodu, tvrdí, že chtějí zakončit toto kolo pětiletých rozhovorů, i když nevědí, kdy se to podaří. Může jít o měsíce i roky. Do té doby nezačne platit nic z dosavadních slibů o uvolnění bariér.
"Jsme vážně v úzkých a určitě toto kolo letos neuzavřeme," řekl ředitel WTO Pascal Lamy, aniž by upřesnil, jak budou jednání postupovat.
"Je to velká prohra. Jestli definitivní, to ukáže čas," řekla evropská komisařka pro zemědělství Mariann Fischer Boelová.
Krize připomněla zadrhnutí z roku 1990 během předchozího, uruguayského jednacího kola o uvolnění obchodu: i tehdy šlo o zemědělství. O snížení cel se začalo mluvit už v roce 1986. K dohodě ale došlo až sedm let poté.
Hlavní cíl právě přerušeného kola, zahájeného v katarské metropoli Dauhá v roce 2001, byl ambiciózní: dostat z pasti chudoby miliony lidí v rozvojových zemích závislých zejména na zemědělském obchodu.
Právě Světová obchodní organizace by měla usnadňovat mezistátní obchodní výměnu, je i nejvyšším orgánem k urovnávání sporů mezi obchodními partnery a má zabraňovat diskriminaci malých zemí.
Dále sleduje obchodní praktiky členských států, spolupráci s ostatními mezinárodními organizacemi či poskytování technické pomoci a školení pro rozvojové země.
Světová banka odhaduje, že přínos liberalizace by mohl dosáhnout až 287 miliard dolarů (asi 6,5 bilionu korun). Z chudoby by se s její pomocí mohlo vymanit téměř 70 milionů lidí ze zemí třetího světa (i když třicet nejchudších zemí planety obchoduje s EU bezcelně už dnes).
"Největší ztráta je to pro rozvojové země, ale prohráli všichni, protože ztrácejí snazší přístup na ostatní trhy," říká náměstek Tlapa.
