Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bioplynky plýtvají teplem. Polovina z nich ho nevyužívá

  16:15aktualizováno  16:15
Téměř polovina bioplynových stanic v Česku podpořených z veřejných peněz plýtvá vyrobeným teplem, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Řada provozů vydělává pouze na dotované elektřině a produkované teplo vypouští do vzduchu. Stát chystá podporu, aby se stav zlepšil.
Bioplynová stanice

Bioplynová stanice | foto: Jaroslav OžanaMF DNES

Bioplynové stanice jsou na rozdíl třeba od solárních elektráren velmi komplexní zařízení. Vedle výroby elektrické energie ze spalovaného bioplynu zpracovávají nepotřebný odpad, ze kterého vzniká kvalitní hnojivo. Při procesu produkují i teplo a třeba bioplynka u Jaroměře vytápí kolem 700 bytů.

To je však pouze ideální příklad. Jak zjistil při své kontrole Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), 43 procent z celkem 172 bioplynových stanic podpořených v minulosti z programu rozvoje venkova nemá pro teplo žádné využití. Stát přitom podpořil jejich výstavu 3,2 miliardy korun a další podporu získávají provozovatelé díky podporovaným výkupním cenám elektřiny.

Část investovaných peněz z kapes daňových poplatníků tak přichází nazmar. NKÚ navíc upozornil, že ani u projektů, které původně počítaly s využitím tepla, není zajištěna kontrola, zda tomu tak doopravdy je. „Po dokončení projektu již nejsou vyžadovány podklady a informace prokazující zachování účelu a podmínek využití zařízení nebo údaj o skutečné výrobě a použití elektrické a teplené energie,“ uvádí úřad ve zprávě.

Bioplynové stanice v Česku

Podle kontroly NKÚ podpořil stát z programu rozvoje venkova celkem 172 bioplynových stanic souhrnnou částkou 3,171 miliardy korun. Tyto projekty dosahují instalovaného elektrického výkonu 99 MW a tepelného výkonu 120 MW. To by stačilo na vytopení zhruba čtyřiceti velkých obchodních center.

Stát se až do roku 2012 při poskytnutí dotace vůbec nezabýval tím, zda má elektrárna zajištěný odbyt i pro teplo. „Mrzí nás, že to tak je. Stav je způsoben tím, jak špatně byla podpora vypsaná. Kdyby byla už od začátku nastavená tak, že aspoň nějaké teplo se musí zužitkovat, tak by to dopadlo úplně jinak,“ říká Jan Matějka z České bioplynové asociace. Na rozdíl od elektřiny je najít smysluplné využití tepla pro provozovatele stanic výrazně složitější, a když to stát nepožadoval, tak se tomu vyhýbali.

Od roku 2013 pak začal Energetický regulační úřad podmiňovat nárok na výhodné výkupní ceny i využitím tepla. „Pokud podmínka splněna nebyla, mohla bioplynová stanice uplatnit pouze sazbu nižší,“ vysvětluje mluvčí ERÚ Jiří Chvojka. „Snažíme se ve spolupráci s ostatními orgány státní správy tuto situaci řešit, ale žádný z těchto kroků nesmí působit retroaktivně, tedy bude nutné dodržet všechny legislativní garance poskytnuté výrobnám uvedeným před rokem 2012,“ dodává Chvojka. Podle něj i Matějky připravuje ministerstvo průmyslu v současnosti dotační program, který by měl být zaměřen právě na využití tepla z bioplynek.

Štědrá kombinace investiční a provozní podpory a výhodné podmínky pro jejich získání zajišťují přitom provozovatelům velmi výhodnou návratnost investice. Ta může být podle NKÚ i pět let, tedy výrazně kratší, než je zákonem požadovaná hranice 15 let pro podporované obnovitelné zdroje.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.