Ceny téměř všech druhů potravin vzrostly proti říjnu o čtyři procenta. Kvůli tomu inflace, tedy průměrný růst všech cen za poslední rok, vyskočila už na pět procent.
Nárůsty cen tím však nekončí a v lednu už podle odhadů ekonomů překročí šest procent. Přispějí k tomu vyšší daně a dražší energie.
Neplaťte za nákupy víc, než musíte!Víte, že na internetu vám poradí, kde každý den nakoupíte nejvýhodněji? Na portálu AkčníCeny.cz |
Prosadit vyšší růst cen v obchodech se podařilo hlavně výrobcům pečiva, mléka, másla či sýrů. Právě těchto surovin je v Evropě málo, a to vytáhlo jejich ceny vzhůru.
„Od 1. listopadu jsme zvedli ceníkové ceny všech našich výrobků o patnáct procent,“ potvrzuje Bedřich Štecher, šéf společnosti Bel Sýry vyrábějící tavené sýry jako Smetanito. Podle něho museli reagovat až na o půlku vyšší ceny sušeného mléka či másla, z kterých taveňáky vyrábí.
Další výrobce mléka, másla i sýrů, jihočeská Madeta, zvedala letos ceny třikrát a u některých značek i vícekrát.
Růst cen je navíc před Vánocemi tažený velkým zájmem o suroviny na cukroví, od másla po mouku. Obchodníci vědí, že je zdražit mohou, protože je většina lidí bez ohledu na vyšší cenu stejně koupí. Například pšeničná mouka zdražila za poslední rok o šedesát procent.
Čí je to vina
Zemědělci, výrobci a obchodníci se přitom už tradičně přetahují o to, kdo za to může. „Cena pšenice má minimální vliv na koncové zvyšování cen pečiva,“ tvrdí tajemník Zemědělského svazu Martin Pýcha. Podle něj mají větší vliv marže výrobců a obchodních řetězců. Ti tvrdí opak.
Vyjednávání mezi velkými obchodníky a dodavateli jsou velmi tvrdá. Žádný prodejce nechce zvednout ceny jako první, aby si neodehnal zákazníky. Ale když zdraží ti největší, nemají s tím problém ani ostatní.
Hlavním cenovým vůdcem jsou přitom obchody Kaufland, Tesco či Lidl. Podle některých výrobců růst ceny na pultech neznamená, že více peněz dostanou i oni.
„Některé obchody naše výrobky zdražily, ale nám více neplatí,“ říká jeden z dodavatelů, který si nepřál být jmenován. I podle dalšího výrobce to funguje tak, že když jeden den zdraží třeba Tesco, přidají se i ostatní, i kdyby jim vyšší ceny výrobce ještě neúčtoval.
Otázkou je další vývoj cen. V Německu, kde zdražování másla patří k velkým tématům, už se někteří obchodníci snaží lákat na jeho zlevňování. V německé Ikei nabízeli během jednodenní akce máslo za 50 centů. Běžně se přitom u našich sousedů prodává za 1,20 eura (32 korun).
Záhada zvaná paralen
Mezi pečivo a mléčné výrobky se v přehledu věcí, které nejvíc zdražily, vklínil také lék Paralen. Letos se jeho cena zvýšila téměř o čtvrtinu, tedy skoro o dvě koruny.
Pro jeho výrobce, společnost Zentiva, je to překvapení. „Cenu paralenu jsme vůbec neměnili,“ tvrdí mluvčí firmy Věra Kudynová.
Lékárny však nemohou na rozdíl třeba od obchodníků samy výrazně zdražit. „Máme stanovenu maximální přirážku, kterou je možné k ceně aplikovat,“ říká Petr Krpálek, šéf Grémia majitelů lékáren.
Možným vysvětlením je, že lékárny prodávaly paralen s nižší marží a letos cenu pouze dorovnaly na úroveň maximální možné přirážky.
Výrazně si v listopadu připlatili i řidiči. Zatímco před rokem tankovali natural i naftu za ceny kolem 28 korun, letos platili o tři až čtyři koruny víc. Do Vánoc by ceny měly podle analytiků o několik desetníků klesnout, ale pumpaři se zatím do výměny čísel na stojanech nehrnou.
„Distributoři a maloobchodníci si zřejmě vyššími maržemi kompenzují špatné výsledky z posledních týdnů,“ míní analytik společnosti Colosseum Petr Čermák.
