Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jih Evropy láká turisty. Snaží se zastavit pád ekonomiky

  1:00aktualizováno  1:00
Země jižní Evropy, jimž výraznou část obživy obstarávají turisté, mají nového nepřítele. Už jím nejsou vrtochy počasí, ale ekonomická krize. Za prvních pět měsíců roku hlásí Španělsko, Chorvatsko či Řecko desetiprocentní úbytek návštěvníků. A lepší vyhlídky nemají ani na právě probíhající hlavní sezonu.
Státy investují do propagace, snaží se nalákat nové skupiny návštěvníků. Ilustrační foto.

Státy investují do propagace, snaží se nalákat nové skupiny návštěvníků. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

"U místních je cítit, že mají z propadu turistického ruchu velké obavy," potvrzuje Světlana Bařinová z českého velvyslanectví ve Španělsku. Vlády se proto snaží plážový byznys všemožně podpořit.

Jednou z možností je snížení daně z přidané hodnoty v restauracích a hotelech. Naposled k tomuto kroku přistoupila Francie, už dříve tak učinilo Španělsko.

"Státy hodně investují také do propagace, snaží se nalákat nové skupiny návštěvníků. Třeba Portugalsko se zaměřuje na golf a sportovní dovolenou," popisuje Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří ČR.

Ještě dále jde třeba Thajsko. To snížilo vstupné do národních parků a vydává víza zdarma. Stát chce do cestovního ruchu investovat v přepočtu okolo čtyř miliard korun.

Španělský plán na turisty

Masivní podpoře se nelze divit. U zemí jižní Evropy tvoří příjmy z turistiky až dvacet procent hrubého domácího produktu. Pro srovnání – v Česku se tato hodnota pohybuje okolo čtyř procent.

Z členů Evropské unie pocítí propad turistického ruchu nejvíce lidí ve Španělsku. Zatímco před rokem tam nezaměstnanost přesahovala deset procent, nyní se blíží dvojnásobku.

Španělský premiér José Luis Zapatero proto spolu se zástupci hotelů a dalších zařízení profitujících z turistů představil plán, který jim má v krizi pomoci. Kromě nižších daní budou moci využít pozdější platbu sociálního pojištění či získat výhodnější úvěr.

Pomoci chtějí Španělé i aerolinkám, když došlo k dočasnému snížení poplatků za lety mezi pevninou a Kanárskými ostrovy. Tamní letiště v Lanzarote v květnu pocítilo jeden z nejsilnějších propadů pasažérů – obsloužilo jich o čtvrtinu méně než před rokem.

Mění se také návyky turistů. Mnohem více jich přijíždí mimo sezonu. "V květnu jsme byli na Mallorce a hotel byl překvapivě zcela zaplněný," vzpomíná Hynek Zdeněk z Uherského Ostrohu.

Podle Papeže se podobný vývoj dal očekávat. "Naopak září bude zřejmě výrazně slabší," dodává.

Rusové, vítejte v Chorvatsku

Podnikatelé v letoviscích také počítají s mnohem vyšším počtem návštěvníků, kteří se pro dovolenou rozhodnou až na poslední chvíli.

"V minulých letech se jako last moment prodalo okolo pěti procent kapacit, letos to bude 25 až 30 procent,"odhadl pro agenturu AFP šéf chorvatské asociace cestovních kanceláří Boris Zgomba.

Chorvaté přes léto také zrušili víza pro Rusy a Ukrajince či znovu dovolili obchodníkům mít otevřeno i v neděli. Od poloviny května také platí vyšší limit na dovoz masa a mléčných výrobků. Namísto jednoho kilogramu si jich mohou turisté přivézt desetkrát tolik.

Kvůli úbytku turistů ztrácí přitažlivost také letní brigády v letoviscích.

"Třeba Slovenky pracující v hotelích měly docela obavy z toho, co pro ně slabší sezona bude znamenat," říká Marta Spáčilová z Otrokovic, která "dovolenkovala" na Kypru.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

ilustrační snímek
České děti neumějí hospodařit s kapesným, čtvrtina si peníze půjčuje

České děti neumějí příliš hospodařit s penězi. Většina rodičů se jim sice snaží vštípit základy finanční gramotnosti prostřednictvím kapesného, podle...  celý článek

Výroba nové Škody Yeti v Kvasinách
KOMENTÁŘ: Ekonomika je jako strom, do nebe však neroste

Vzestup české ekonomiky je nečekaně vysoký, ale je v tom růstu dost skromnosti, vytrvalosti a poctivosti? Není to jen vzplanutí nad tím, jak stát rozdává...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.