Jihočeská niva zatím nedostane chráněné označení od EU

Sýr Jihočeská niva si bude muset o něco déle počkat na rozhodnutí, zda dostane chráněné zeměpisné označení od Evropské unie. Proti registraci tohoto sýra totiž podalo námitky Slovensko, které vyrábí sýr se stejným názvem. Evropská komise nyní rozhodne, zda jsou námitky přípustné.

Plísňový sýr Stilton - Tradičně se tento sýr podává s portským. Dříve se také portské nalévalo přímo do válcového otvoru v rozkrojeném sýru, ten se přikryl odkrojenou částí a nechal odpočívat, pak se změklý sýr jedl lžící. | foto: Profimedia.cz

Společnost Madeta, která tento sýr vyrábí, může na oficiální potvrzení čekat i několik měsíců.

"Slováci mají na základě své vnitrostátní legislativy zakotvenou ochrannou známku Jihočeská niva. Známka se vztahuje na název, takže je otázka, jak se s tím komise vypořádá. Důležité je, jak budou argumentovat Slováci a jak budeme v argumentaci obratní my," uvedl europoslanec KDU-ČSL Jan Březina.

Plísňový sýr se vyrábí v závodě v Českém Krumlově od roku 1951 neměnným výrobním postupem již několik generací. Jak uvedla Madeta ve své žádosti zveřejněné v listopadu, k výrobě Jihočeské nivy se používá výhradně kravské mléko z daného regionu.

Společně s Jihočeskou nivou podala Madeta o chráněné označení i pro sýr Jihočeská Zlatá niva. Ta koncem dubna jako první sýr z Česka označení dostala.

Česko má z unijních nováčků nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských výrobků. Jejich počet v únoru přesáhl patnáctku. Patří mezi ně například Hořické trubičky, Karlovarský suchar, Štramberské uši, Pardubický perník nebo Žatecký chmel.

Nově se chráněným označením může chlubit Český heřmánek a Všestarská cibule. Nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských produktů má Itálie, Francie, Španělsko a Portugalsko.

Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do Unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.

Tvarůžky ochranu nedostaly
Mezi české potraviny, jež o celoevropskou registraci usilují zatím bezúspěšně, se řadí Olomoucké tvarůžky, Karlovarské a Mariánskolázeňské oplatky a Karlovarské trojhránky. U nich mají námitky Německo a Rakousko. - čtěte Olomoucké tvarůžky zatím nezískají ochranu od EU

. Co je chráněno

Chráněná zeměpisná označení
Budějovické pivo - Asociace producentů budějovického piva
Budějovický měšťanský var - Budějovický Budvar

Českobudějovické pivo - Budějovický měšťanský pivovar

Hořické trubičky - Pravé hořické trubičky

Štramberské uši

Karlovarský suchar 

Lomnické suchary 

Třeboňský kapr

Nošovické zelí

Pardubický perník

Heřmánek český

Jihočeská Zlatá niva

Všestarská cibule

Český kmín

Chodské pivo

Chráněná označení původu

Žatecký chmel - Svaz pěstitelů chmele

Pohořelický kapr - Rybníkářství Pohořelice