Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V čele České národní banky stanul Rusnok. Zemanův muž není žádný „kývač“

  5:01aktualizováno  5:01
Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval do čela centrální banky Jiřího Rusnoka. Českou národní banku povede od začátku července, jeho mandát je šestiletý. Prezident věří, že bude banka pod Rusnokovým vedením lépe komunikovat. Zda se však Rusnok zaslouží i o konec Zemanem široce kritizované intervence oslabující českou korunu, není vůbec jasné. Rusnok totiž není žádný „kývač“.

Prezident Miloš Zeman jmenoval stávajícího člena bankovní rady, bývalého premiéra Jiřího Rusnoka (uprostřed) guvernérem České národní banky. Ve funkci od července nahradí Miroslava Singera (vlevo), kterému skončil druhý šestiletý mandát a nemohl být znovu jmenován. | foto:  Dan Materna, MAFRA

„Ty vole, já se úplně třepu, abych tam nemusel jet,“ zachytily v prosinci 2013 sněmovní mikrofony Jiřího Rusnoka. Tehdejší úřednický premiér se chtěl vykroutit z cesty na pohřeb jihoafrického vůdce Nelsona Mandely (více o výroku Rusnoka na konto Mandely jsme psali zde).

To je však jediný výrazný poklesek na pověsti muže, kterého Zeman ve středu jmenuje novým guvernérem České národní banky (ČNB). Ačkoliv bývá často vykreslován jako Zemanův muž, není moc pravděpodobné, že by Hrad získal v centrální bance oddaného „kývače“.

Jmenování guvernéra je jednou z nejdůležitějších pravomocí, které prezident má. A Zeman chce do čela mocné instituce posadit někoho, kdo zatočí s intervencemi na oslabení koruny. Režim, který banka drží už dva a půl roku, prezident hluboce nenávidí.

Guvernéři ČNB

Josef Tošovský
29. 12. 1989 - 17. 12. 1997

Pavel Kysilka
17. 12. 1997 – 22. 7. 1998

Josef Tošovský
22. 7. 1998 – 31. 11. 2000

Zdeněk Tůma
1. 12. 2000 – 30. 6. 2010

Miroslav Singer
1. 7. 2010 - 24. 5. 2016

Rusnok však, co se týče intervencí, zatím spíše drží lajnu s dalšími kolegy v bankovní radě. I odcházející guvernér Miroslav Singer věří, že převáží expertní pohled nad tím politickým. „Už samotná síla instituce vyžaduje určitou kontinuitu. Nepamatuji na nikoho, kdo by přišel s tím, že tu provede revoluci,“ myslí si Singer (rozhovor s odcházejícím guvernérem najdete zde).

Načasování ukončení intervenčního režimu přitom bude zřejmě nejtěžším krokem, který Rusnoka v čele centrální banky čeká. Při hlasování v bankovní radě sice bude jeho hlas jen jedním ze sedmi, ale jako guvernér bude muset kroky ČNB obhajovat před veřejností.

Bankéři se zatím shodují na tom, že závazek pustí někdy kolem poloviny roku 2017. Budou si přitom muset být jisti, že k něčemu podobnému nebudou muset v dohledné době přistoupit znovu. Jinak řečeno, v ekonomice musí dostatečným tempem růst ceny.

Spíše než přesné datum ukončení intervencí bude klíčové to, jakým způsobem to centrální banka provede. Rusnok nicméně ujišťuje, že bankéři jsou proti nadměrnému kolísání kurzu připraveni zasáhnout.

Žádné euro

O přijetí eura se za Rusnoka, byť hlas centrální banky je v tomto směru jen poradní, zřejmě rozhodovat nebude. Zastánců vstupu do eurozóny totiž v poslední době, hlavně v souvislosti s krizí kolem řeckých dluhů, mezi politiky značně ubylo. A vztah k euru ochladl i v případě prezidenta Zemana.

Fotogalerie

Ostatně ani podle budoucího guvernéra nepřijme Česko společnou evropskou měnu během jeho mandátu. „Pravděpodobnost, že se začneme připravovat na přijetí eura, tedy že vstoupíme do mechanismu směnných kurzů, je nyní téměř nulová. Nejsou pro to podmínky. Žijeme slušně s vlastní měnou,“ uvedl Rusnok v dubnu pro MF DNES.

ČNB přesto bude mít starostí dostatek. Ve hře je stále vznik bankovní unie, tedy evropská odpověď na finanční krizi. Už nyní se postupně zpřísňuje dohled nad bankami, ČNB navíc brzy začne udělovat licence poskytovatelům úvěrů.

A Zeman věří, že to vše bude umět centrální banka pod vedením Rusnoka dobře vysvětlit. „ČNB až dosud velmi špatně komunikovala jak s vládou, tak s veřejností. A u politika, který umí komunikovat, může být tato chyba odstraněna,“ řekl prezident.

Při srovnání s předchozími guvernéry má skutečně Rusnok s politikou nejbohatší zkušenosti. Zatímco trojice předchozích guvernérů přicházela do centrální banky se zkušenostmi z byznysu, finanční sféry, případně z akademického prostředí, Rusnok politiku umí.

Zemanův spojenec

Úředník, který se v 80. letech podílel na sestavování hospodářských plánů a po převratu pracoval jako ekonomický poradce na odborářské centrále, odstartoval politickou kariéru v roce 1998 vstupem do ČSSD. Strana tehdy pod vedením Miloše Zemana rychle rostla, a když sociální demokracie vyhrála předčasné volby, Rusnok šel dělat náměstka na ministerstvo práce a sociálních věcí.

Nakonec se v Zemanově vládě vyšvihl v dubnu 2001 až na místo ministra financí. Po následujících volbách přešel řídit ministerstvo průmyslu, ale pobyl tam jen tři čtvrtě roku. Odcházel zejména kvůli neshodám s tehdejším premiérem Vladimírem Špidlou. V prezidentské volbě tehdy jako poslanec nehlasoval pro koaličního kandidáta, ale pro Václava Klause.

Z ministerstva zamířil do soukromé sféry, byl šéfem ING Penzijního fondu a zároveň prezidentem Asociace penzijních fondů. V ČSSD sice zůstal, ale už tehdy bylo jasné, že se kloní spíše ke slábnoucímu Zemanovu křídlu. S ČSSD se definitivně rozešel v roce 2010.

Po pádu Nečasovy vlády se vrátil jako Zemanem jmenovaný premiér úřednického kabinetu, který měl dovést zemi k předčasným volbám. A právě za tenhle „džob“ ho prezident nejspíš odměnil vysláním do centrální banky. Sám Rusnok říká, že ten půlrok ve Strakově akademii byl náročný. „Premiérská odpovědnost a tlak, pod kterým jste, to je nesrovnatelné se vším ostatním,“ říká.

Bankovní rada ČNB

od července 2016, kdy se funkce guvernéra ČNB ujme Jiří Rusnok

Vojtěch Benda (40 let; do června 2022) - šestileté funkční období mu začne 1. července 2016, prezident Miloš Zeman jej do bankovní rady jmenoval 17. května
Mojmír Hampl (41; do listopadu 2018) - viceguvernér, členem bankovní rady je od 1. prosince 2006, od 1. března 2008 pak viceguvernérem; do druhého funkčního období jej prezident Václav Klaus jmenoval od 1. prosince 2012
Lubomír Lízal (46; do února 2017) - členem bankovní rady je od 13. února 2011, jmenoval jej prezident Klaus
Tomáš Nidetzký (46; do června 2022) - šestileté funkční období mu začne 1. července 2016, prezident Zeman jej do bankovní rady jmenoval 17. května
Jiří Rusnok (55; do června 2022) - guvernér, členem bankovní rady jej jmenoval prezident Zeman od 1. března 2014, funkce guvernéra ČNB se ujme 1. července
Pavel Řežábek (55; do února 2017) - členem bankovní rady ho od 11. února 2005 jmenoval prezident Klaus, který jej o šest let později také potvrdil
Vladimír Tomšík (41; do listopadu 2018) - viceguvernér, členem bankovní rady jej od 1. prosince 2006, jmenoval jej prezident Václav Klaus; v červenci 2010 se stal viceguvernérem, v prosinci 2012 byl Klausem jmenován na druhé funkční období



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.