Cena ropy se na ceně pohonných hmot podílí 25 až 40 procenty, zbytek tvoří hlavně spotřební daň a DPH, něco padne i na marže distributorů. Rafinerie si ovšem v ostré konkurenci nemohou dovolit cenu rapidně zvyšovat, dovozní cenu ropy navíc snižuje silný kurz koruny.
Zdaleka se tedy nevyplnila předpověď bývalého ministra financí Ivo Svobody. Ten vzhledem k vysoké konkurenci mezi prodejci a rafineriemi očekával, že převážnou část zvýšených daní budou prodejci krýt ze svých marží. Bývalý ministr Svoboda navíc přišel v polovině roku s dalším návrhem na zvýšení spotřební daně u pohonných hmot od 1.1. 2000, který ovšem smetli ze stolu i někteří poslanci ČSSD.
Je otázkou, převáží-li tento postoj poslanců i při dalších pokusech o zvýšení spotřebních daní u pohonných hmot. Podle tiskového mluvčího ministerstva financí Libora Vacka, však ministerstvo financí v letošním roce už nechystá žádnou iniciativu ohledně úprav spotřebních daní u benzínů a nafty. Stanovisko si můžete poslechnout v odkazu Audio.
"Prostor v maržích prodejců pro absorbování zvýšení daně nebyl, ceny proto v převážné většině daňový růst kopírovaly," prohlásil místopředseda Společenství čerpacích stanic České republiky Ivan Indráček. Marže prodejců podle vedoucího provozu čerpacích stanic OMV Martina Krále klesaly už od loňského května, nebylo proto možné, aby distributoři třeba jen část zvýšení daně vzali na sebe.
U benzínu představovalo zvýšení daní 1,39 koruny a u nafty o 1,04 koruny za litr. Růst průměrné měsíční ceny u benzínu natural 95 však představoval v síti čerpacích stanic Aral 1,73 koruny, nafta zaznamenala meziměsíční růst o 1,4 koruny. Obdobný vývoj vykazují i další provozovatelé sítí čerpacích stanic.
Motoristé se z důvodu neustálého zdražování obracejí k alternativním druhům pohonu, jako je například propan butan, známý též pod zkratkou LPG. Síť plnících stanic je v České republice poměrně hustá, značně rozšířen je tento pohon i v západní Evropě. U felicie se náklady na přestavbu pohybují kolem 22 tisíc, u starších škodovek a favoritů je to kolem 13 tisíc korun. Jeden kilometr jízdy pak stojí motoristu asi 90 haléřů, benzínový pohon přijde na více než 1,60 za kilometr. Náklady na přestavbu se tak vrátí po ujetí 25 až 30 tisíc kilometrů.
Ministerstvo financí počítá do budoucna s daňovými úpravami LPG, aby došlo ke sblížení s cenami benzínu. Podle slov tiskového mluvčího je však toto pouze ve stádiu hypotéz, bez jasného termínu.
Výhodou plynového pohonu jsou téměř poloviční náklady na provoz, zvyšuje se životnost motoru, motor vypouští méně zplodin, dvě nádrže zdvojnásobí jízdní dosah. Nevýhodou je především relativně velká počáteční investice do montáže zařízení a zmenšení zavazadlového prostoru o plynovou nádrž. U některých potenciálních zájemců existuje také určitá psychologická obava z výbuchu plynu, nebo relativně malé zkušenosti s plynovým pohonem. V případě odborné montáže však experti toto riziko vylučují, existují dokonce autokrosové závody, kterých se tyto automobily účastní.
U starších automobilů bez katalyzátoru, jako jsou Škody 1000, 100, 105, 120, ale zejména dvoutaktních Trabantů a Wartburgů se dá naředit klasický benzín technickým benzínem. U toho je nižší sazba daně a na plné nádrži lze ušetřit i 250 korun.
 Vývoj průměrných cen pohonných hmot v síti čerpacích stanic ARAL |
