Server Jízdomat.cz na sdílení cestovních nákladů

Server Jízdomat.cz na sdílení cestovních nákladů | foto: Jízdomat.cz

Virtuální autostop Jízdomat rychle roste, levnému tankování navzdory

  • 105
Čtyři až pět tisíc lidí denně nabízí denně místo ve svém autě cizím lidem, které třeba nikdy ani neviděli. Největší služba na sdílení cest osobním autem zažívá v Česku velký boom. Odborníci na dopravu předvídají sdílení jízd autem velkou budoucnost.

Princip služby je jednoduchý: víte, že pojedete svým autem z Prahy do Brna, ale v autě máte místo a chcete ho nabídnout někomu jinému. Zadáte cestu do Jízdomatu, který vás buď automaticky propojí s požadavkem cestujícího bez auta na stejnou trasu a čas, nebo si vás lidé bez auta najdou sami. Přispějí vám na benzín. Vy jako řidič ušetříte za pohonné hmoty, cestující zaplatí obvykle méně, než kolik stojí cesta veřejnou dopravou.

Celý systém je takovým virtuálním autostopem, i když firma ho stritkně označuje jako spolujízdu. „U autostopu neplánujete, koho svezete, prostě ho naberete u cesty. Spolujízdou dopředu plánujeme, koho svezete, zjišťujete si o něm informace. Za autostop většinou neplatíte, kdežto spolujízdou sdílíte náklady na cestu,“ říká Martina Čmielová z Jízdomatu.

Jízdomat založil v dobách studia Jan Mittner s přáteli, když vymýšlel, jak zaplnit auto při cestách z Třebíče do školy v Praze. Za pět let existence si na něm řidiči a cestující podali 1,57 milionu inzerátů, v systému je 172 tisíc lidí. Přes Jízdomat se zatím svezlo za jeho pětiletou historii 320 tisíc lidí. „Každý rok zdvojnásobujeme naše čísla,“ podotkla Čmielová.

Jízdomatu pomohl start v době krize: lidé hledali, jak ušetřit, a sdílení místa v autě bylo jedním z vhodných způsobů. I když zlevnění tankování přineslo opět větší nárůst automobilové dopravy, Jízdomat roste. „Naše čísla stabilně rostou. Kromě finanční úspory pro řidiče je stěžejní úspora pro cestující ve vztahu k hromadné dopravě, která rozhodně nezlevňuje. Důležitý je i sociální prvek spolujízdy,“ dodala Čmielová.

Projekt funguje zatím zdarma, vydělává si na sebe jen reklamou a obchodním partnerstvím s jinými firmami, uživatelé Jízdomatu mohou tankovat například levněji v síti Euro Oil. Firma navíc už pronikla se spolujízdami do firem, kde se zaměstnanci domlouvají na cestě do práce. Příkladem je například Witte Nejdek. „Spoluinvestory aktuálně nehledáme,“ dodala Čmielová. Jízdomat patří firmám Vergilio a Studenta Media.

I když celý model funguje do jisté míry na důvěře lidí, nezaznamenal Jízdomat zatím jediný problém s bezpečností. „Bezpečnost je pro nás klíčová věc, na které si zakládáme. Ač jsou někteří uživatelé proti, doporučujeme jim zajistit si ověření přes mojeID,“ vysvětlila Čmielová. Cestující a řidiči se mohou vzájemně hodnotit, portál je propojený s Facebookem. „Vyvinuli jsme vlastní funkci pro zjištění vzájemných vazeb skrz databázi Jízdomat. Například jestli znáte někoho, kdo jel s daným člověkem v autě. Tyto vazby jsou také důležité pro zjišťování informací o uživatelích a rozhodování, jestli pojedete,“ dodala Čmielová.

V Česku se spolujízdě věnuje ještě například Autostop.cz, Jízdomat je ale svoji velikostí bezkonkurenčně největší. Podobné servery existují po celém světě a v řadě případů už přilákaly velký objem peněz od investorů. Největší hráč na trhu, francouzský BlaBla Car, získal v září investici ve výši 200 milionů dolarů. V Česku zatím stále není.

Na sdílení jízd si hraje i aplikace UberPop, ta ale svoji cenou funguje spíše pro vydělávání řidičů. I proto ji v řadě měst zakazují, protože je to v podstatě nelegální taxislužba.

„Spolujízda nemá s legislativou problém, protože nevykazuje znaky podnikání. Mimo jiné není možné spolujízdou generovat zisk, protože pokud by se o to někdo pokusil, byl by cenově nekonkurenceschopný a nikdo by si k němu nepřisedl. Jedná se čistě o sdílení nákladů.

Analytici očekávají velký rozmach služeb na sdílení aut a jízd, především mezi mladší generací. „Rostou alternativní možnosti přepravy, např. ride-sharing a car-sharing, který je cenově výhodnou alternativou pro mladé lidi zejména kvůli modelu založenému na platbu za použití,“ říká Petr Knap, partner podnikového poradenství EY. „Díky rozvíjející infrastruktuře a ekologicky spjatým iniciativám evropských měst se mění i chování mladších uživatelů,“ dodal.