Pohled do haly opravny letadel Job Air Technic na mošnovském letišti.

Pohled do haly opravny letadel Job Air Technic na mošnovském letišti. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Zkrachovalou opravnu letadel Job Air chce koupit podnikatel Bochenek

  • 2
Zkrachovalá letecká opravna Job Air Technic má už čtyři možné investory. Donedávna to přitom vypadalo, že o fabriku na ostravském letišti v Mošnově nebude mít nikdo zájem. Nově do hry vstoupil bývalý betonářský magnát z Ostravy Rudolf Bochenek. Na záchranu společnosti chce dát celkem 285 milionů korun.

V poslední době přišly podle informací z ostravského krajského soudu, který úpadek řeší, také další nabídky od společností Vietstar Airlines a Fly Engineering.

Od ledna je přitom na stole navíc nabídka kyperské Berinda Holdings, za níž stojí ruský podnikatel Eduard Taran. Věřitelům zkrachovalé opravny má dodat 240 milionů korun, dalších 25 milionů do firmy nalije ve formě provozního úvěru. A právě s ní počítá nyní projednávaný plán reorganizace.

Ani jedna z nabídek nicméně nebude stačit na zaplacení dluhů přesahujících 900 milionů korun. Největšími věřiteli jsou Česká exportní banka (ČEB) a Česká spořitelna (ČS), které spolu s ministerstvem průmyslu poskytly půjčky a dotace na rozjezd opraven. Podnik se bez státních dotací neobešel od počátku, celkem jich dostal přes 360 milionů korun.

Tahanice s reorganizací

Bochenek přesto soudí, že se podnik uživí. „Záměr letecké opravny není špatný. Firma se jen musí oddlužit a dobře řídit,“ řekl MF DNES.

Současný spolumajitel a šéf firmy Daniel Barč usiluje, aby se rozhodlo co nejrychleji podle původního plánu reorganizace. Firmě totiž postupně docházejí peníze.

Příběh Job Air

U zrodu letecké opravny stál v roce 2007 podnikatel Daneš Zátorský. Vedle ní ještě vznikla letecká společnost Job Air Central Connect Airlines, která provozovala dotovanou linku Ostrava–Vídeň. Aerolinky na rozdíl od opravny skončily už loni v dubnu v konkurzu

Zátorskému na vybudování firmy před šesti lety poskytla Česká exportní banka s Českou spořitelnou a Ministerstvem průmyslu formou půjček a dotací asi miliardu korun.

Předkladatelé konkurenčních nabídek se prý ani neseznámili se stavem podniku. „Je to podle nás čistě spekulativní nabídka za účelem oddálení reorganizace, případně docílení její přeměny v konkurz,“ tvrdí Barč.

To Bochenek odmítá. „Nejsem žádnou loutkou, dělám to ve svém zájmu,“ říká šestašedesátiletý byznysmen. Znám je především v souvislosti s dolnobenešovskými Štěrkovnami, které v roce 2008 odprodal rakouskému Strabagu. Loni na podzim koupil za čtvrt miliardy většinový podíl v bolatickém Lanexu.

Dva největší věřitelé opraven se dlouhodobě neshodnou, jak úpadek řešit. Zatímco ČEB souhlasí s reorganizací, Česká spořitelna prosazuje konkurz. Odvolává se přitom na posudek znalce A-Consult Plus, podle něhož by v takovém případě mohl výtěžek pro věřitele přesáhnout částku 400 milionů korun. Mnohem víc než v případě reorganizace. Konkurz by však mohl přinést další problémy.

Firma by mohla teoreticky přijít o certifikace a pojistky, obchodní smlouvy i o šanci na státní dotace. A to by podnik údajně výrazně znehodnotilo.