Obrat jeho továrny na krbová kamna Romotop, Keramických závodů Hein & spol. a závodu na zpracování plechů NC Line, kde má Josef Hein podíly a u jejichž rozjezdu stál, dohromady převyšuje tři čtvrtě miliardy korun.
Firmy dávají práci více než osmi stovkám lidí. Právě teď se tošovický podnikatel, potomek česko-německé rodiny, která se jako jedna z mála místních starousedlíků nemusela během války ani po ní z pohraničí vystěhovat, pouští do čtvrtého, zcela odlišného druhu byznysu.
V Tošovicích buduje turistické centrum. Loni postavil sjezdovku a restauraci, letos lyžařský areál rozšiřuje.
Od praček ke krbům
Změna režimu v roce 1989 zastihla Heina na postu vedoucího místního provozu továrny Romo v Suchdole nad Odrou.
Na sklonku socialismu začal tehdejší národní podnik koketovat s myšlenkou vyrábět v Suchdole krbová kamna - výrobek, který v tehdejším Československu znal nebo používal málokdo.
"Koncem 80. let sem dovezl tehdejší ředitel Romovky první kamna z Německa. Dělali jsme tu jakousi jejich kopii, pomalu se to rozjíždělo. Do toho přišla privatizace podniku," vypráví Josef Hein.
Počátkem 90. let se suchdolský provoz Romovky osamostatnil pod názvem Romotop a pak jej odkoupili manažeři a mistři. Hein u toho nechyběl.
"Začínali jsme v počtu asi devíti společníků s jedním typem kamen té nejlevnější třídy, které jsme prodávali do Německa. Měli jsme šedesát zaměstnanců, ani ne padesát milionů obratu. Sortiment i výroba ale rychle rostly."
Každý nováček musí přinést milion
Hein postupně kupoval podíly svých partnerů a dnes má ve firmě více než devadesátiprocentní podíl, druhým spolumajitelem je obchodní ředitel. Při vedení podniku prý má jednoduchou zásadu.
"Když přijímáme nové zaměstnance, musí každý pracovník navíc znamenat zvýšení obratu o milion korun," popisuje.
Dnes je Romotop jedním z pěti největších výrobců krbových kamen v Evropě. Zaměstnává čtyři stovky lidí a letos prodá zboží za 380 milionů korun. Podnik vyrábí pět desítek modelů kamen ve dvou stovkách modifikací.
Dávno už neprodává pouze v Německu. Kamna se vyvážejí také do dalších západoevropských zemí, nově útočí na polský a slovenský trh.
Třetina produkce Romotopu se prodává v tuzemsku, kde si lidé ještě před pár lety neznámou novinku rychle oblíbili. V areálu někdejší romovácké pobočky v Suchdole však působí kromě Romotopu ještě jedna samostatná firma.
"Počátkem 90. let jsme tady založili podnik NC-Line na zpracování plechů na NC-strojích, původně jako subdodavatele Romotopu," říká Josef Hein.
V ní je jedním ze čtyř rovnocenných podílníků. Firma se po deseti letech svou velikostí blíží Romotopu. Vyrábí plechy pro partnery a před časem se pustila i do vývoje vlastního výrobku - barvicího stroje pro malé textilky.
Vlastní je i keramička
I další podnik vznikl původně jako součást kamnářské výroby - před čtyřmi lety Josef Hein usoudil, že Romotop potřebuje vlastní keramičku.
"Nakupovali jsme keramické obklady v Německu, tady jsme je montovali na náš výrobek a posílali zpátky do Německa. Nemělo to logiku a bylo to drahé," říká podnikatel.
Hein koupil společně s šéfkonstruktérem a obchodním ředitelem Romotopu v Tošovicích starý statek. Chátrající budovy opravili, přistavili novou halu a rozjeli provoz.
Keramickou výrobu, o níž moc nevěděli, se učili na starších strojích z Německa. Dnes už polovinu kachlů prodávají mimo svoje impérium, zčásti směřují na tuzemský trh, zčásti do Německa.
Keramička zatím prodává zboží asi za dvacet pět milionů korun ročně, Hein však předpokládá, že se obrat časem zdvojnásobí.
Z pole vytvořil sjezdovku
Josef Hein dokázal využít i kus pole, které získal společně se statkem. V oderské pahorkatině, kde nemá lyžování skoro žádnou tradici, z něj vytvořil sjezdovku.
"Zkoušel jsem to nejdřív osít ječmenem, ale prodělal jsem, nešlo to," vypráví. Místo obilí tedy na svažitém poli nechal navršit umělý kopec a vybudoval třísetpadesátimetrovou sjezdovku.
Pořídil vlek pro dospělé i děti, rolbu, sněžná děla a na úpatí kopce postavil hospodu. Vleky se loni poprvé rozjely a místní zažili nečekanou invazi lyžařů.
"Měli jsme plno, jezdily sem školní kurzy, rodinky, pořádali jsme firemní akce. Kdyby zájem lidí vydržel, vrátí se mi ta investice do pěti let. O něčem takovém se mi na počátku ani nesnilo," říká Hein.
Letos už staví další vlek. Pod kopcem přibyla malá přehrada - v zimě zásobárna vody pro sněžná děla, v létě koupaliště. Už o letošních prázdninách se Heinova dřevěná hospoda uprostřed polí stala oblíbenou zastávkou na trasách lidí, kteří si v okolí najímají k vyjížďkám koně.
"Napřesrok přibude bazén pro děti, začínáme stavět turistickou ubytovnu, plánuju další levnou hospůdku. A původní restauraci zvětšíme na luxusnější hotel," vypočítává podnikatel, který svému areálu s úsměvem říká "tošovické Alpy".
Tvrdí totiž, že tu chce poskytovat stejné služby jako rakouská střediska.
