Druhý poplatek, tedy za přelet území, je naopak jeden z nejlevnějších. Aerolinie proto podaly podnět antimonopolnímu úřadu na přezkoumání vzletového poplatku.
"Je to nesmysl, oba druhy poplatků se řídí evropskými pravidly. Několikrát a opakovaně jsme to vedení ČSA detailně vysvětlovali," říká Richard Klíma z Řízení letového provozu.
Podle údajů mezinárodní letecké asociace tvoří kritizované poplatky zhruba 1,5 procenta z celkových nákladů ČSA, stejně jako u jiných leteckých firem.
"Promítáme do letenek, co dovolí trh. Ale konkrétní částka se říct nedá," říká strategický šéf ČSA Jan Váňa.
Aerolinie požadují snížení tax, které má vést ke zlepšení hospodaření a poklesu ztráty. Letos má ČSA skončit se ztrátou 350 milionů korun.
České aerolinie na přistávacích poplatcích loni zaplatily 375 milionů korun, tedy na každé letence se projevily 85 korunami. Zhruba stejnou částku vynaloží aerolinky na služby cestujícím, například občerstvení.
Letos ČSA zaplatí dispečerům okolo půl miliardy korun, to podle Váni odpovídá dvacetiprocentnímu růstu výkonů ČSA. "Vadí nám to, že přistávací poplatky si Řízení letového provozu určuje podle svého, bez jasných pravidel," tvrdí Jan Váňa.
"Je to hledání důvodů, proč se nevydělává," míní o sporu ČSA a dispečerů zástupce aerolinií, které do Prahy létají. "Dispečeři už dva roky cenu poplatku nezvyšují, a tak si každý mohl vypočítat, kolik bude platit," dodává zástupce, který chce zůstat v anonymitě.
Podobně bojuje o letecké poplatky v Budapešti nízkonákladový Wizz Air, který tam má také domovské letiště.
