Společnost má zmrazené účty, nesmí ani prodávat svůj majetek, napsala agentura ČTK. Sídlo firmy je plné daňových úředníků.
"S jídlem roste chuť," komentoval deník Kommersant čtvrteční rozhodnutí daňových úřadů o tom, že Jukos má doplatit dalších 3,4 miliardy dolarů za rok 2001. Podle agentury AP není vyloučeno, že ruský stát bude nárokovat ještě další částky - za léta 2002 a 2003.
Jukos už dříve oznámil, že nemá dostatečnou hotovost na to, aby dlužné daně splatil. Podle vedení společnosti je firma schopna dát dohromady maximálně jednu miliardu. Po rozhodnutí soudu už je jasné, že firma nebude moci zaplatit. Peníze za rok 2000 má přitom Jukos zaplatit už začátkem příštího týdne.
Akcie reagovaly okamžitě. Od čtvrtka padají, jen za pátek ztratily přes sedmnáct procent. Mnozí přitom začali věřit v záchranu společnosti, když prezident Putin před několika dny ohlásil, že zájmem vlády není krach takových společností jako Jukos.
Vedení Jukosu přitom dělalo vše pro to, aby bylo s vládou zadobře. Vyměnilo vedení a do čela posadilo Viktora Geraščenka, bývalého šéfa centrální banky. Ten s Kremlem vždy vycházel dobře, na záchranu ropného gigantu to ale, zdá se, nestačilo.
Ve skutečnosti je ale podle pozorovatelů Jukos prakticky před bankrotem, napsala agentura DPA.
Rusko je po Saúdské Arábii druhým největším světovým exportérem ropy. Jukos denně do ropovodů dodává kolem 170 milionů barelů ropy, což představuje asi dvacet procent ruské produkce. Proto se trhy začínají obávat, jak se nepříznivá situace ve firmě projeví na obchodu s ropou.
Společnost Transnefť, která kontroluje ropovody v celém Rusku, se ale problémů neobává.
"Dokud Jukos bude za ropovody platit, budeme jeho ropu přijímat. Pokud by ale skutečně došlo k výpadku Jukosu, můžeme ho snadno nahradit jinými dodavateli," řekl viceprezident společnosti Transnefť Sergej Grigorjev.