(Ilustrační foto;)

(Ilustrační foto;) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Mládek prosazuje nové zóny. Jurečka zuří, že chce stavět na cenné půdě

  • 53
Ministerstvo průmyslu pod vedením Jana Mládka tlačí na budování průmyslových zón na nejcennějších půdách. I když se v okolí nacházejí vhodnější lokality. To se ale nelíbí ministru zemědělství Marianu Jurečkovi, který úrodnou půdu hájí.

Pole jihovýchodně od Veselí nad Lužnicí v blízkosti Horusického rybníka leží na nejkvalitnější půdě, které v posledních letech v Česku rychle ubývá. Lokalita má význam i z vodohospodářského hlediska a přímo hraničí s chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko.

Přesto jde podle ministerstva průmyslu o ideální místo pro vznik nové průmyslové zóny. Podle představ resortu by zde na 132 hektarech měl za více než půl miliardy vzniknout areál nabízející práci až dvěma tisícům lidí.

Křišťálová Lupa 2016

Území proto zahrnul do balíku se třemi dalšími navrhovanými průmyslovými zónami, jejichž vznik by měla schválit vláda. Část pozemku pod jednou prosazovanou lokalitou patří podnikateli, který ministru Mládkovi pomohl se záchranou strojírny.

Záměr ministerstva průmyslu se nelíbí ministru zemědělství Marianu Jurečkovi, na jehož odporu se projednávání návrhu zaseklo. Ten se podle svých slov nebrání vzniku průmyslových zón na nejkvalitnějších polích tam, kde není jiná možnost nebo kde by existoval silný investor, který na dané lokalitě trvá.

Ani jedno ale v případě Veselí neplatí. „V katastru by se daly najít půdy, které nejsou tak kvalitní. Neměli bychom vyjímat to nejkvalitnější, co máme,“ prohlásil Jurečka. Jeho resort u jihočeského města identifikoval hned dvě další lokality o stejné velikosti, vůči kterým nemá žádné výtky.

Pracovníci spadající pod ministerstvo kvůli tomu dokonce vyvinuli speciální aplikaci, pomocí které mohou úředníci ministerstva průmyslu snadno vyhledat pozemek vhodný pro průmyslovou výstavbu, a rozpory by tak měli odhalit už před projednáním vládou.

Nejde totiž jen o pozemky v jižních Čechách, úbytek nejkvalitnějších půd je pro Jurečku zásadní problém. „Mezi roky 2011 a 2016 zmizelo pět tisíc hektarů nejkvalitnější půdy černozemě a hnědozemě, to je potřeba zastavit. Naopak nám přibývá takzvaných regozemí, což jsou půdy naprosto smyté,“ říká Ivan Novotný z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.

Řada kvalitních polí už pod existujícími areály zmizela. Z aktuálního balíku se vedle Veselí ministerstvu zemědělství nelíbí ani navrhovaná pětatřicetihektarová průmyslová zóna v Moravských Budějovicích. Tam by se však agrární resort spokojil s pouhou úpravou vymezeného území tak, aby se vyhnulo nejkvalitnějším polím, a nerozporuje lokalitu jako celek.

Další zpřísnění z EU

Stavět se budou jen domy s téměř nulovou spotřebou.

Unikátní pilotní projekt hromadné výstavby pasivních domů vyrostl v roce 2007...

Jde i o vodu

Pro Jurečku je prioritou i udržení vody v krajině. Jeho resort jen letos vyplatil zemědělcům 600 milionů korun za škody způsobené loňským suchem. Stejnou částku dodala i Evropská unie.

Právě proto chce za každou cenu zachovat chráněné oblasti přirozené akumulace vod, jaké se nachází i pod lokalitou ve Veselí a které pod průmyslovou výstavbou rovněž nezřídka mizí.

Ministerstvo průmyslu však Jurečkova argumentace neobměkčila a resort nadále trvá na jím navrhované variantě. Podle mluvčího ministerstva Františka Kotrby jsou nabídnuté alternativní pozemky pro vznik průmyslové zóny nevhodné.

„Mezi nejvýznamnější nedostatky těchto lokalit patří zejména jejich umístění v těsné blízkosti obcí a obytné zástavby. Dalším limitujícím faktorem je například velké množství inženýrských sítí vedoucích přes pozemky či obtížně řešitelné napojení na nadřazenou dopravní síť,“ uvedl Kotrba.

Jenže podle materiálu z ministerstva, který směřoval na vládu a MF DNES ho má k dispozici, ani resortem navrhovaný pozemek není ideální. „Současná připravenost území vymezeného pro průmyslovou zónu je relativně nízká, což podmiňuje její další rozvoj,“ uvádí se v dokumentu. I zde je potřeba dořešit napojení na dálnici D3, inženýrské sítě je nutné přivést z větší vzdálenosti a vše komplikuje i vedení veli vysokého napětí procházející skrze území.

Dvojí cena za vodu

Dvojí tarif pro odběr pitné vody, který by zamezil jejímu plýtvání v době sucha, se zatím v Česku zavádět nebude

Už ani kapka. (ilustrační foto)

Zajímavostí pak je, že malý pozemek pod navrhovanou lokalitou vlastní od roku 2011 investor Tomáš Otruba s manželkou. Otruba a jeho společnost Nordic Investors, jíž by výkup pozemků pro novou zónu dobře zhodnotil majetek, sehráli klíčovou roli při záchraně předluženého strojírenského podniku Kovosvit MAS ze Sezimova Ústí.

Na jeho přežití velmi záleželo i ministru Janu Mládkovi, který krachující podnik několikrát navštívil během své senátorské předvolební kampaně. Otruba s partnery poskytli firmě se 700 zaměstnanci peníze na červencové výplaty a umožnili jí tak přežít.

Otrubův pozemek o velikosti 4,4 hektaru zdaleka nepokrývá celou plochu budoucí průmyslové zóny a vedle něj by na výkupu pozemků vydělala i řada dalších majitelů z řad místních obyvatel.

Pokud by se však prodával jako zemědělská půda, mohl by podle statistik portálu Louky-pole.cz počítat se 17 korunami za metr, dohromady tedy zhruba 750 tisíc korun. V případě schválení zóny počítá ministerstvo s výkupní cenou 250 korun za metr čtvereční. Investor by tak získal téměř 11 milionů korun.

Ministerstvo průmyslu však důsledně odmítlo, že by na průmyslovou zónu v dané lokalitě tlačilo právě kvůli Otrubovu pozemku. „Takovou spekulaci vylučujeme. Na výběru lokalit se primárně podílejí obce a kraje. O tom, kde a jaká zóna bude, navíc dosud nepadlo žádné rozhodnutí,“ reagoval Kotrba.

104 zón stát podpořil, dohromady to stálo 12 miliard korun. 133,5 tisíce míst díky zónám vzniklo. Jde o 90 tisíc korun na místo.