„Tuším, že to vyvolá velký poprask, zejména u insolvenčních správců a soudců. Je ale potřeba reformu provést,“ řekl Juříček, který vlastní firmu Brano a je viceprezidentem Svazu průmyslu. Právě správce a soudce totiž novela postihne ze všech nejvíce. Součástí materiálu bude i balík desítek konkurzů, které měly být zmanipulované a během nichž vznikly miliardové škody.
Juříček nechce, aby soudci mohli do tvorby zákonů zasahovat. „Je v rozporu s ústavou, aby zákony tvořili soudci. Moc soudní nemůže zasahovat do moci zákonodárné,“ řekl Juříček. Jeho plány přitom budou vyžadovat i změnu ústavy.
Navrhuje totiž, aby soudci měli mandát jen na deset let a museli ho poté obhajovat. „Nejde o zrušení neodvolatelnosti, ale časové omezení,“ vysvětlil Juříček. Po deseti letech by museli soudci skládat zkoušky a hodnotil by se jejich výkon. To už však dříve odmítla Soudcovská unie.
„Neodvolatelnost soudců je základním znakem liberálně-demokratického právního státu a znemožňuje nástup totalitních režimů,“ řekl v červnu čestný prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
Juříček argumentuje tím, že v současné praxi nenesou zodpovědnost za svá rozhodnutí, která přitom způsobují často i miliardové škody. Proto po nich bude požadovat i hmotnou odpovědnost. Za chybu by se jim mohl o polovinu snížit plat.
Současně chce prodloužit promlčecí lhůtu pro kárnou zodpovědnost soudců až na deset let a zavést povinnost vyřešení jednoho případu na jeden rok. O kárné odpovědnosti má rozhodovat patnáctičlenná Nejvyšší rada soudnictví jmenovaná Senátem, kde budou po třetinách zástupci navržení vládou, Nejvyšším správním soudem a senátory.
Konec protekce. Pro konkurzní správce má vzniknout pořadník
Velké změny chce Juříček i v samotném insolvenčním zákoně. Nová definice má podle něj lépe chránit seriózní podnikatele a upřednostní reorganizaci před konkurzem, aby nedocházelo k šikanózním insolvenčním návrhům a pokusům o nepřátelská převzetí společností.
Úpadek by podle jeho návrhu nebyl vyhlášen například v případě druhotné platební neschopnosti. Do insolvenčního rejstříku by se firma měla dostat až po vyhlášení úpadku. V první instanci má mít navíc řízení na starosti tříčlenný senát, kde musí mít přísedící ekonomické vzdělání.
Změnit se má i přidělování insolvenčních správců. Až dosud si soudci do této funkce velmi často vybírali své „oblíbence“. Nově by začal fungovat pořadník. Juříček chce navíc správce rozdělit do tří skupin podle praxe, pojistného krytí i dalších zkoušek.
Správce by nově bylo možné odvolat, pokud se na tom shodnou dvě třetiny věřitelů, a dostane limit na zálohy maximálně 50 tisíc měsíčně. Všechny transakce nad milion korun budou muset projít věřitelským výborem. O zapsání majetku třetích osob do majetkové podstaty bude muset rozhodnout soud.
Juříček zatím nezveřejnil kompletní seznam spolupracovníků, kteří se na reformě podílejí. Je mezi nimi například advokátka Hana Marvanová a řada dalších právníků, kteří mají zkušenosti s insolvenčními případy. „Získali jsme i jednoho insolvenčního správce, který se na současný stav už nemohl dívat,“ říká Juříček.
