Součástí protikrizových opatření tak mají být i změny v insolvenčním zákoně, díky kterým by mohly zadlužené firmy přežít. "Cílem je, aby podniky případné problémy přežily a nedošlo k jejich likvidaci," nastínil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil pro MF DNES.
Část změn má zůstat v insolvenčním zákoně natrvalo, některé z nich však budou platit jen do konce roku 2011, tedy do doby, kdy by měla krize odeznít. Pracovní návrh, kterým se bude zabývat vláda a NERV, obsahuje 14 změn insolvenčního zákona. "Jde o návrh, není jisté, že budou všechny změny nakonec do zákona zahrnuty," podotkl Pospíšil.
Stát například může zadlužené firmě odložit povinnost platit za zaměstnance sociální pojištění v době moratoria - tedy v až tříměsíčním období, během kterého nemůže být na firmu vydáno rozhodnutí o úpadku a dlouhodobí dodavatelé nemohou přestat firmě dodávat suroviny a energie.
"Osobně jsem se sice prozatím nesetkal s případem dlužníka, jemuž mohlo toto opatření pomoci odvrátit vydání rozhodnutí o úpadku, ale předpokládám, že existují statistiky, které pozitivní dopad potvrzují," hodnotí Jiří Urban, odborník na insolvenční právo z advokátní kanceláře Tomáš Rašovský.
Stát také bude vyplácet zaměstnancům firmy už v době moratoria podporu. Pracovníky to má motivovat, aby zůstali loajální svému zaměstnavateli. A stát hodlá motivovat i banky, aby se nebály dávat firmě v insolvenčním řízení úvěry. Výnosy z jejich úroků totiž nebudou muset danit.
Dluhy končí krachem, náprava je jen pro giganty
Předkladatelé zákona by také chtěli, aby se víc využíval takzvaný institut reorganizace. Ten je jednou z možností, jak se vyhnout konkurzu, a tím i zániku firmy spojenému s rozprodejem majetku. Pokud reorganizace proběhne úspěšně, firma funguje dál a pohledávky věřitelům splácí.
Jenže podmínky jsou tak náročné, že loni se k reorganizaci propracovalo šest žadatelů, tedy jen zlomek počtu vyhlášených konkurzů. Dlouhodobý proces je vhodný spíš pro velké podniky, malé firmy na něj nedosáhnou.
"Reorganizace má smysl. Je ale minimálně využívaná," připouští Jiří Markvart z advokátní kanceláře Ambruz & Dark. Nedůvěřují jí podle něho ani věřitelé. "Z poměru mezi počtem konkurzů a reorganizací je jasné, že věřitelé dávají přednost rychlému prodeji majetku a alespoň částečnému uspokojení pohledávek," konstatoval.
Podle autorů novely má reorganizaci zpřístupnit třeba snížení odměn pro insolvenční správce. Nyní jim totiž zadlužený podnik musel platit podle obratu od 83 tisíc korun do 415 tisíc korun měsíčně. Zrušen by měl být i padesátitisícový poplatek při podání žádosti o moratorium. A novinkou je i to, že předlužené firmy na sebe nebudou muset podat insolvenční návrh. Podle autorů novely to má zabránit zbytečným insolvenčním řízením v případě krátkých výkyvů.
Sněmovna by mohla novelu projednat na jaře, platit by mohla v druhé půlce roku.
Bankroty se změnívýběr ze 14 návrhů změn Dočasné - do 31. 12. 2011 - Odklad plateb sociálního pojištění v době moratoria - Motivace bank k půjčování peněz firmám v moratoriu - Vyplácení podpory zaměstnancům v době moratoria - Zrušení povinnosti podat na sebe insolvenční návrh při předlužení - Snížení výše odměny insolvenčnímu správci Trvalé - Mírnější režim splátek u oddlužení fyzických osob - Omezení jednostranného započítávání pohledávek ze strany věřitelů - Zrušení padesátitisícového soudního poplatku při návrhu na moratorium - Úprava povinnosti využívat znalecké posudky - Přidělení insolvenčních řízení u společností tvořících koncern jednomu soudci a správci |
