Nesměly tam být prvky, jež by bylo možné přiřadit nějaké zemi. A zároveň šlo o to, aby se s nimi mohly všechny účastnické země ztotožnit. Proto jsem vybral jako motiv otevřené brány a okna z různých epoch - symbolizuje to otevřenost, pohled do budoucnosti, ochotu podniknout něco nového. Mosty na rubu bankovek mají ztělesňovat komunikaci mezi zeměmi - a spojení na nové země, jež se chtějí připojit.
Ty mosty, brány, okna - to jsou čisté abstrakce, nebo mají aspoň pro vás něco společného s realitou?
Nemělo to mít nic společného s reálnými objekty. Mají jen ztělesňovat určitý stavební styl. Ale aby jejich konstrukce odpovídala (reálným požadavkům), měl jsem k ruce dva experty, uměleckého historika a mostního inženýra.
Takže ty věci sice skutečně neexistují, ale mohly by...
Lze je napodobit - to je jediná cesta.
Uvažoval jste i o jiné sérii motivů?
Vlastně ne. Člověk by například mohl použít portréty, ale i ty by musely být anonymní, museli by to být bezejmenní, neznámí lidé a to jsem okamžitě vyloučil. Snažil jsem se najít něco, co by mělo i bez vymýšlení portrétů symbolické "pozadí".
Co určovalo volbu barev na eurp?
Základní barvy byly dány předem - šedá pro pětieuro nebo červená pro desetieuro. Šlo o to, aby bankovky podobných hodnot měly co nejkontrastnější barvy. A tak dvacetieuro je modré, zatímco dvoustovka je žlutá. Ale i v tomto rámci byl určitý prostor - člověk mohl určit, jakou červenou nebo jakou šedou použije.
Co kromě barvy bylo ještě dáno předem?
Samozřejmě velikost, pak bezpečnostní prvky a celá řada požadavků na tiskové techniky.
O jaké bezpečnostní prvky jde?
Zatím ještě nejsou na bankovkách, které člověk může dnes vidět - na veřejnosti se objeví až od září. Proto bych o tom nechtěl moc mluvit.
Jak dlouho jste na eurobankovkách pracoval?
Práce na návrzích trvala půl roku a pak mně euro zaměstnávalo ještě rok.
I když se vaše eurobankovky začnou používat příští rok, setkal jste se už s řadou reakcí na ně. Jakých?
Lidé často říkají, že je to přehlídka barev, ale jinak je berou kladně. Uvidíme, zda to tak zůstane, až je budou mít v ruce. Po zveřejnění prvních návrhů se objevila i řada kritik. Všechny se vztahovaly na mapu Evropy na rubu. Na prvním návrhu totiž nebyly některé ostrovy, jako Shetlandy. A tak mi volali z Anglie, zda myslím, že Shetlandy nepatří k Evropě. Musel jsem mapu přepracovat. Shetlandy se tam dostaly stejně jako Kanárské ostrovy, Azory a část řeckých ostrovů. Jenže některé ostrovy jsou příliš malé. Musí mít rozlohu 400 kilometrů čtverečních - to je to nejmenší, co se dá tisknout.
Jak dlouho myslíte, že se budou vaše euro používat?
Životnost bankovek je deset až patnáct let. Pokud jde o samotný design, nevím, jak dlouho se bude používat - to je věc Evropské centrální banky. Možná už za rok se bude mluvit o umístění portrétů na bankovkách.
Jako návrhář bankovek působíte už čtvrtstoletí. Co je zajímavé, vzrušující či veselé na takové práci?
Například to, že v Rakousku jsem jediný, kdo navrhuje bankovky. To je veselé. Mám přece jen trochu zvláštní práci. V jiných zemích bývají dva až tři návrháři, ale i tak je to exkluzivní zaměstnání.
Máte při své práci čas i na nějaké hobby?
Mám to štěstí, že moje práce je můj koníček. Jinak také rád maluji, zejména krajiny.
Když vidíte své bankovky u jiných lidí, myslíte na to, že je to vaše práce, nebo vám to vůbec nepřijde?
Na to jsem myslel jen zpočátku. Jak čas běží, stává se to zcela normální a člověk vlastně ztrácí pocit, že by to byla jeho vlastní práce.
Vzpomínáte si na chvíle, kdy jste viděl svou první bankovku?
Na to si pamatuji velmi dobře. V novinách psali, že je to nejošklivější bankovka, jaká se kdy objevila.
Proč byly noviny tak kritické?
No, nové bankovky mají obvykle tu ošklivou vlastnost, že s jejich zavedením se lidé musí rozloučit s těmi starými. Když vyšla nová tisícišilinkovka, noviny psaly: Škoda, že se musíme rozloučit s našimi starými hezkými tisícovkami... Časem se i ta nová tisícovka stala hezkou.
Tak to můžete očekávat něco podobného příští rok, až se zavedou vámi navržené eurobankovky...
Tím jsem si jist. Samozřejmě to bude ve zcela jiných rozměrech.
Máte české příjmení - je to jen náhoda, nebo skutečně máte české kořeny?
Prarodiče byli z Moravy. Tatínek ještě mluvil česky. Já už ne, ale stýkám se s příbuznými na Moravě.
 Robert Kalina pracoval na eurobankovkách rok a půl. |
