Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kalousek opravil zprávy, že Česko přispěje MMF. Není rozhodnuto, řekl

  20:45aktualizováno  20. prosince 10:14
Miroslav Kalousek poopravil výrok předsedy euroskupiny Jeana-Clauda Junckera. Ten v pondělí oznámil, že peníze na pomoc Mezinárodnímu měnovému fondu dodá jen eurozóna a že do částky 150 miliard eur přispěje i Česko. Podle Kalouska však Česko ještě o ničem nerozhodlo.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Ochotu připojit se k návrhu vyjádřili podle Junckera zástupci České republiky, Dánska, Polska a Švédska. Zda peníze nakonec poskytnou, ale zatím není jasné, stejně jako výše jejich případných příspěvků. Ministři financí zemí Evropské unie o půjčce mluvili prostřednictvím telekonference.

Český ministr financí informaci z telekonference ministrů popřel a uvedl Junckerovo prohlášení na pravou míru. Česko zatím souhlas k půjčce nedalo, řekl v Radiožurnálu. O naší půjčce měnovému fondu se podle něj musí nejdříve rozhodnout v Praze.

"Jasně jsme deklarovali, že česká vláda dosud nerozhodla. Zpráva, která přišla z Bruselu, je významně posunutá a nepřesná," zdůraznil ministr.

Že o účasti České republiky vláda zatím nerozhodla, potvrdil iDNES.cz i mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Eurozóně natiskne centrální banka peníze, nám ne

Česko poukázalo na to, že podíly zemí eurozóny a států neplatících eurem na půjčce se nepočítají podle stejného klíče, a země tak podstupují zcela odlišná rizika. "Země eurozóny posílají měnu, kterou jim natiskne Evropská centrální banka," řekl Kalousek a označil to za nefér. Český postoj podle ministra sdílely i další země mimo eurozónu. O jejich podílu na půjčce MMF a jeho případné výši se povedou další jednání, vyplynulo z pondělní telekonference.

Podle sdělení EU připadne největší díl půjčky na Německo, které poskytne 41,5 miliardy eur. Francie dodá 31,4 miliardy, Itálie 23,48 miliardy a Španělsko 14,86 miliardy eur. Na Slovensko připadá 1,56 miliardy eur (asi 39,5 miliardy Kč).

Ministři financí EU se půjčkou pro měnový fond zabývali na mimořádné telekonferenci. Jednali na ní také o podrobnostech k Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM), který by měl začít fungovat už v polovině příštího roku.

Velká Británie pomoc eurozóně odmítá, Švédsko naopak

Lídři Evropské unie se před více než týdnem na summitu v Bruselu dohodli, že měnovému fondu poskytnou na základě bilaterálních smluv půjčku až 200 miliard eur. Proti návrhu se od začátku stavěla Velká Británie. Ta je největší ekonomikou EU, která stojí mimo eurozónu. Eurozóna přitom k půjčce měla přispět většinou, a to zmíněnými 150 miliardami.

Britský ministr financí George Osborne své kolegy informoval, že Velká Británie nepodpoří žádný plán Evropské unie, který by počítal s poskytnutím půjčky měnovému fondu pouze za účelem řešení současné dluhové krize v eurozóně. Nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager upřesnil, že Británie chce o této záležitosti jednat v kontextu G20.

Stockholm naopak plán podpoří, ale klade si podmínku, aby si eurozóna půjčovala za standardních podmínek, tedy bez jakýchkoli výhod. Švédsko, které stejně jako Velká Británie stojí mimo eurozónu, ale je členem EU, je podle ministra financí Anderse Borga ochotno k půjčce přispět částkou maximálně 100 miliard švédských korun (asi 11,1 miliardy eur; 281 miliard Kč).

"My jsme připraveni poskytnout příspěvek maximálně 100 miliard švédských korun. Mohlo by to ale být i méně, pokud ostatní země nebudou tak ambiciózní," řekl ministr. "Půjčky by ale měly fungovat podle běžných pravidel MMF, měla by tam existovat normální poptávka, žádné flexibilní či kreativní (úvěrové) linky," dodal.

Česko váhá, chce více analýz

Premiér Petr Nečas k otázce příspěvku České republiky před pár dny řekl, že vláda nebude odpovědnost přenášet na Českou národní banku (ČNB). Osobně se ale kloní k tomu, aby se Česká republika pomoci neúčastnila. Prezident Václav Klaus půjčku odmítl. Guvernér ČNB Miroslav Singer minulý týden uvedl, že jeho instituce bude poskytnutí části devizových rezerv na půjčku velmi zvažovat.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska si naopak Česká republika nemůže dovolit osamoceně odmítnout unijní plán na pomoc eurozóně. Jde prý o zahraničněpolitické, nikoliv rozpočtové rozhodnutí.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Turbulentní proudění vzduchu za křídlem práškovacího letadla.
Čeká daně v EU tornádo? Německo a Francie vyráží do boje s korporacemi

Říká se jim různě, třeba dvojitý Irčan nebo holandský sendvič. Cíl mají však jediný – zajistit nadnárodním technologickým firmám (a nejen jim), že na dani z...  celý článek

V Aténách v pondělí v půl desáté ráno středoevropského času po pěti týdnech...
Řecko se vrátilo na dluhopisové trhy. Na pět let upsalo tři miliardy eur

Řecká vláda v úterý vydala pětileté dluhopisy v hodnotě tří miliard eur (zhruba 78 miliard Kč) s úrokem 4,625 procenta. Země se tak po tříleté přestávce...  celý článek

Jean-Claude Juncker na summitu Evropské unie v Bruselu (23. června 2017)
Dvojí kvalita potravin v EU není nevýznamný problém, připustil Juncker

Evropská komise nepovažuje problém dvojí kvality potravin za nevýznamný, řekl ve čtvrtek její předseda Jean-Claude Juncker. Na společné tiskové konferenci se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.