"Celkové daňové zatížení, bez započítání odvodů na zdravotní pojištění, by mělo klesnout alespoň o tři procenta, tedy o desítky miliard," popsal plánované změny šéf lidovců Miloslav Kalousek.
Snížit se podle KDU-ČSL mají všechny sazby daně z příjmu fyzických osob. Jeho strana se zatím pouze nedohodla, zda má i nejvyšší sazba daně z příjmu klesnout z nynějších 32 až pod 20 procent, nebo zda má být její snižování méně strmé. Kalousek ovšem prosazuje uvedenou razantnější úpravu.
Lidovecké návrhy by sice mohly přinést výpadek příjmů z přímých daní až o 70 miliard korun, ale podle Kalouska jde pouze o teoretické riziko. Šéf lidovců argumentuje podobně jako řada politiků i ekonomů: snížení sazeb neznamená přímo úměrný pokles ve výběru daní.
A opírá se i o důležitý rys svých návrhů: jde o to, že KDU-ČSL chce snižování daní z příjmů kompenzovat zvýšením například daně z přidané hodnoty. "Z přímých daní přeneseme váhu na nepřímé," říká Kalousek.
Odmítá však upřesnit, nakolik by jeho představa vedla ke zvýšení současné zvýhodněné pětiprocentní sazby daně z přidané hodnoty, v níž jsou mimo jiné i potraviny a některé služby. Trvá ale na tom, že by měly zůstat dvě rozdílné sazby DPH tak, jak je to nyní.
Snížením přímých daní pod dvacet procent se lidovci posouvají blíže k představě ODS o patnáctiprocentní rovné dani. Zcela se ovšem rozcházejí s představou současného koaličního partnera - ČSSD.
"Jsme toho názoru, že úroveň daní neumožňuje další razantní snížení bez výrazně negativních dopadů," píše v návrhu volebního programu ČSSD.
Strana v návrhu programu slibuje, že zváží doplnění přídavků na děti zvýšením slevy na dani. U sociálně citlivých položek musí být podle ČSSD zachována snížená sazba daně z přidané hodnoty a strana také počítá s rozpočtově neutrální ekologickou daňovou reformou.
