Evropští ministři financí včera Kalouskovu výzvu, aby se ani v krizi tolik nezadlužovali, přijali. K ničemu je však nezavazuje.
"Uvědomujeme si, že rozpočtové balíčky na záchranu mají své meze. Problémy, které by mohly nastat s financováním dluhů, by byly příliš nákladné," uvedl Kalousek, který jednání svých evropských kolegů předsedal.
Náš ministr od počátku vystupuje v Unii jako zastánce raději menší než větší státní pomoci a jako důkladný strážce státních financí. Podobná slova o rozpočtové morálce používá i doma. Zatím však není úplně jasné, jak to chce prakticky dokázat.
Kalouskovy plányOd dubna až května by mohli podnikatelé ušetřit na dani z přidané hodnoty při nákupu jakéhokoli osobního auta, nejen s mřížkou. V úvahu podle ministra připadá i snížení DPH pro restaurace, kadeřnictví či stavební práce. Výstavba devadesáti procent bytů je už dnes zdaňována nižší daní. Už dříve se Kalousek vyslovil ve Sněmovně pro snížení daně z příjmu firem na 15 procent. |
Do toho ještě Kalousek prosazuje několik nápadů, jak další příjmy z daní ubrat. Od dubna až května by měli ušetřit podnikatelé, kteří si koupí nové auto. Dnes mají možnost odpočítat si devatenáctiprocentní daň jen u nákupu užitkových aut, což jsou nejčastěji osobní auta s vestavěnou mřížkou.
Počátkem prosince ministr slíbil, že možnost daňové úlevy rozšíří kvůli krizi a dopadu na automobilky i na osobní vozy bez mřížek. Výsledek byl, že prodej vozů s touto kovovou přepážkou výrazně klesl – podnikatelé totiž čekají na slíbenou změnu.
Rozšíření daňové úlevy na všechna osobní auta bude státní rozpočet stát několik miliard. Podle mluvčího Ondřeje Jakoba to nemusí být tak dramatické. "Mohl by se například rozšířit počet plátců daně z přidané hodnoty," říká Jakob.
Další Kalouskova představa, jak pomoci v krizi, spočívá ve snížení daně z přidané hodnoty na některé služby. Jak uvedl pro Hospodářské noviny, mohlo by se to týkat například restaurací, kadeřnictví či stavebních prací. Tento nápad, který by stál další miliardy korun, je zatím jen ve stadiu úvahy.
Nižší daně pro restaurace nejsou žádnou novinkou a z minulých zkušeností je známo, že mají pochybný výsledek. Z jídla v restauracích lidé před rokem 2000 platili vyšší daň (tehdy 22 procent). Když šla poté dolů na tehdejších pět procent, do cen jídla se to téměř nepromítlo. Pokud tak chce ministr povzbudit útraty lidí a tím i ekonomiku, mohlo by se to minout účinkem.
Jasný není ani smysl snížení daně u stavebních prací. Pokud jde o stavbu bytů, tak těch se přes 90 procent prodává s nižší daní jako takzvané sociální bydlení. U komerčních nemovitostí by byl efekt velmi malý, protože konečným kupujícím třeba obchodního centra je firma platící daň z přidané hodnoty. A ta si ji může při nákupu nemovitosti odečíst.
