Podle ministerstva je dohoda také posledním krokem k naplnění úspěšné dohody s Nomurou. "Vztah ČR a Nomury je tak definitivně uzavřen. Rizika plynoucí z toho, že bychom odkryli karty, pominula, a proto jsem rozhodl zahájit proces odtajnění smluv," řekl ČTK Kalousek.
Zároveň upozornil, že odtajnění smlouvy je dvoustrannou záležitostí a musí se projednat i s Nomurou. Proto také nesdělil konkrétní termín.
Jedna z pohledávek za 40 miliard korun souvisí se žalobou švýcarské společnosti SPB Consortium, která žalovala nuceného správce zkrachovalé IPB Petra Staňka, že jako nucený správce neplnil řádně své povinnosti a uzavřel nevýhodnou smlouvu o prodeji IPB. - čtěte Soud zamítl žalobu SPB Consortium o 40 miliard
Švýcaři žalovali také stát, respektive Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, o 80 miliard. Společnost v žalobě argumentovala tím, že stát IPB diskriminoval při udělování veřejných podpor. SPB Consortium spornou pohledávku vykoupila z konkurzu nástupnické firmy po IPB, IP banky.
Dohoda nezatíží státní kasu
Kalousek podepsal dohody se správci pohledávek, na jejichž základě budou obě žaloby v nejbližších dnech staženy s garancí, že příslušné pohledávky nebudou nikdy v budoucnu vůči ČR uplatněny.
Dohoda nebude podle MF představovat žádné náklady pro státní rozpočet. Podle ministra ovšem za pohledávky dostanou jejich správcové stovky milionů korun, které ale na jejich odkoupení poskytne společnost Nomura. V roce 2005 chtěla podle Kalouska sociálnědemokratická vláda vyplatit nemalé prostředky ze státního rozpočtu, aby pohledávky získala.
Podle šéfa mezinárodněprávního odboru na MF Radka Šnábla jednání s vlastníky pohledávek vedla Nomura, které to vyplývalo ze smlouvy o narovnání s ČR. "Byla to záležitost Nomury, a proto cenu, ano, způsob vypořádání pohledávek za 120 miliard korun, nechci oficiálně komentovat," řekl ČTK.
Proto také MF nechtělo podle něj smlouvu zveřejnit, protože by cena pohledávek stoupla. "Za nezveřejněním nebyly žádné tajné dodatky ohledně trestněprávních věcí," dodal. Po uzavření dohody s Nomurou se přitom spekulovalo o imunitě pro manažery IPB a Nomury.
Nomura vyšla stát na 3,6 miliardy
Švýcarská společnost vstoupila do sporů kolem zkrachovalé IPB poté, co vykoupila sporné pohledávky z konkurzu IP banky, nástupnické firmy po IPB.
IPB skončila v úpadku, když na ni v červnu 2000 uvalila Česká národní banka nucenou správu a její aktiva odkoupila o pár dní později ČSOB.
Do roku 2006 stát vedl s bývalým majitelem IPB, japonskou společností Nomura, řadu soudních sporů. Japonská banka původně požadovala až 40 miliard korun. Česko naopak v jiné arbitráži po Nomuře chtělo 111 miliard korun jako náhradu škody, kterou měla Nomura způsobit tím, že se podílela na krachu IPB.
V roce 2006 Česká republika arbitráž s Nomurou prohrála a nakonec firmě zaplatila 3,6 miliardy korun. - čtěte Stát odškodní Nomuru
