Kam jdou vaše daně?

P r a h a - Co se děje s každou tisícikorunou, kterou odvedou lidé na daních? Například z ní půjde 216 korun na důchodce, zdravotnictví spolkne 130 korun, učitelské platy 15 korun, na stavbu železničních tratí padne pětikoruna. Tyto i stovky dalších položek zaplatí stát z peněz, které do konce tohoto měsíce musí každý odvést na daních z loňských příjmů. Bez ohledu na to, zda člověk počítá daňové přiznání sám, nebo si je nechá vyplnit v mzdové účtárně na pracovišti, právě poslední březen je dnem, kdy státu definitivně svěří část výdělku.

O kolik peněz při odvodu daní jde? Všichni, kterých se datum 31. března týká - tedy fyzické osoby pobírající plat v zaměstnání nebo samostatně podnikající -, mají letos státu na daních z příjmu zaplatit 105 miliard korun. To je tolik peněz, za které by vláda postavila ještě jeden Temelín nebo koupila všechny vozy vyrobené za rok v automobilce Škoda.

Peníze se ovšem neocitnou ve státní pokladně ze dne na den. Koncem března sice každý odevzdá daňové přiznání, ale ke skutečnému placení dochází jen v malém množství případů, především u menších živnostníků. Většina národa - zejména zaměstnanci pobírající normální mzdu - totiž každý měsíc platí zálohy a na konci března se pouze dorovná chybějící částka nebo vrátí přebytek.

Více než na daních vybere stát na zdravotním pojištění
Pro stát je však daň z příjmu jenom menší částí zdrojů. Daleko více občané zaplatí na jiných "daních": tedy na sociálním a zdravotním pojištění, které se vybírá před zaplacením daně z příjmu.

Všechny tyto položky dohromady by letos měly do státní pokladny přinést přes půl bilionu korun, což odpovídá čtvrtině celkového výkonu české ekonomiky.

Část zdanění vidí každý nejlépe na své výplatní pásce. Z čerstvých statistik vyplývá, že loni zaměstnanci s průměrnou hrubou mzdou 13 912 korun zbylo po zaplacení daní a pojištění přibližně 10 500 korun. Další zhruba tři tisíce korun platí za své zaměstnance firma.

Další peníze si vezme stát z nákupů
Lidé pak státu dále platí po celý rok při nákupech, protože v ceně každého zboží je započítána daň z přidané hodnoty ve výši 22 nebo pět procent. U benzinu či cigaret pak cena skrývá i zvláštní spotřební daň.

Dohromady chce tedy letos stát na všech svých úrovních vybrat tři čtvrtě bilionu korun, což představuje 40 procent hrubého domácího produktu. Zjednodušeně tedy lze říci, že z každé vydělané stokoruny stát přerozdělí čtyřicet korun.

Den daňové svobody
Aby si lidé lépe uvědomili, kolik peněz státu platí a jak velká je jeho role v ekonomice, ekonomové vymýšlejí i srozumitelnější způsoby vysvětlení. Jedním z nich je například den daňové svobody.

"Pokud by se rok rozdělil na dvě části tak, že by lidé napřed pracovali na stát a pak teprve sami na sebe, pak by den daňové svobody byl prvním dnem svobodného období. U nás to letos bude 7. června," uvedl propagátor této teorie v Česku, ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík.

Například v USA podle údajů Úřadu pro ekonomické analýzy lidé začínají pracovat sami na sebe už 3. května, ve Skandinávii se den daňové svobody posouvá až do druhého pololetí.

Z peněz vybraných státem nejvíce spolykají důchody
Z peněz, které stát od občanů vybere, jich jednoznačně největší část putuje na výplatu důchodů a jiných sociálních dávek. Důchody dnes spolykají více než pětinu státních financí. Význam penzijního systému ve struktuře státních financí rok od roku narůstá a vzhledem ke stárnutí populace bude tato tendence pokračovat i v dalších letech.

Druhou nejvýznamnější položkou jsou platy zaměstnanců státu, po nich následují dotace do podniků a finančních institucí. Zde dominuje Konsolidační banka, určená k řešení problémů českého průmyslu a bankovního sektoru. Dotace například spolykají více peněz než výdaje na zdravotnictví nebo na investice, zastoupené především stavbou silnic a železnic.

Státní finance se v posledních letech ocitly v problematické situaci, na kterou upozorňuje řada mezinárodních institucí včetně Evropské komise či Mezinárodního měnového fondu a před kterou stále hlasitěji varuje i ministerstvo financí. Peníze vybrané do státní pokladny totiž nestačí k tomu, aby vláda dokázala zaplatit veškeré výdaje, z nichž velká část je předurčena na několik let dopředu podle schválených zákonů.

Vláda řeší nedostatek zdrojů zadlužováním
Vláda proto řeší nedostatek zdrojů zadlužováním a doplňováním příjmů penězi z privatizace.

Z prodeje velkých státních podniků - Komerční banky, Českého Telecomu a Českých radiokomunikací - chce letos zinkasovat sto miliard korun. Ani to ovšem nebude stačit na zaplacení všech naplánovaných výdajů, takže nynější plán počítá s tím, že stát si letos bude muset půjčit 27 miliard korun a o tuto částku zvýšit dluh.

S tímto dluhem státu rostou také výdaje na úroky, jež se z dluhu musí platit. Letos by z každé vybrané tisícikoruny mělo na splátku úroků putovat 29 korun, tedy skoro dvakrát více než na platy učitelů.