Pro své dělníky budovali místa, kde by mohli bydlet, včetně potřebné infrastruktury. A to za spolupráce s předními českými a později i světovými architekty, jako byli Jan Kotěra či Josef Gočár.
V roce 1930 tak začal vznikat Baťov, nynější Otrokovice. Později na Slovensku přibyly Baťovany, přejmenované na Partizánske. Pak přišel na řadu svět.
Jan Baťa po smrti svého bratra v době silné expanze firmy založil několik měst nesoucích rodinné jméno v Brazílii - Batatuba, v Indii - Batanager a Batanapur, jenž leží v nynějším Pákistánu. Ve Francii vzniklo městečko Bataville.
Pro Čechy zřejmě nejznámějším baťovským městem ve světě je kanadská Batawa. Tu založil Tomáš Baťa mladší, když musel kvůli německé okupaci opustit Zlín a firma potřebovala do Kanady přesunout část výroby, vývojářská a technická centra včetně zhruba stovky českých pracovníků.
Pro Kanadu se Baťa rozhodl na základě zážitků z dětství, kdy četl romány o dobývání Divokého západu a Aljašky. Navíc o Kanadě soudil, že se v ní dobře spojuje britská tradice a dynamický pokrok USA.
V Batawě společnost vyráběla od 60. let. Během deseti let od roku 1989 však prodělala 30 milionů dolarů kvůli rostoucí konkurenci hlavně asijských výrobců, a proto byla výroba v tamní továrně zrušena.
|
Kde všude leží Baťova města |
| Bataville Francie |
| Baťovany Slovensko (dnešní Partizánske) |
| Batawa Kanada |
| Batanapur Pákistán |
| Batanager Indie |
| Batanager Indie |
| Batatuba Brazílie |
| pramen: Baťa |
