Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kam se poděla povodňová stokoruna? To nejde říct, shodují se úředníci

  15:39aktualizováno  16:14
Češi už více než půl roku odvádějí ze svých výplat solidární stokorunu na úhradu povodňových škod. Do státní kasy takto zatím doputovaly zhruba dvě miliardy korun, o něž se podělila tři ministerstva - životního prostředí, zemědělství a pro místní rozvoj. Kolik peněz úřady získaly a na co je použily či hodlají využít, ale nedokáže nikdo říct.

(ilustrační snímek) | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Na financování povodňových škod přispívá letos v Česku každý, kdo vydělává měsíčně více než 9 800 Kč hrubého. Ze svých daní si v podobě slevy odečítá místo 2 070 Kč o stokorunu nižší částku.

Podle odhadů ministerstva financí přišly do konce června tímto způsobem do státního rozpočtu zhruba dvě miliardy korun a za celý rok se má vybrat zhruba dvojnásobek.

"Prostředky z rozpočtované položky jsou průběžně převáděny výhradně na protipovodňové účely do kapitol příslušných ministerstev, které realizují a financují konkrétní programy. Není třeba se obávat, že by došlo k použití na jiné účely," ujišťuje mluvčí resortu Jakub Haas.

Na co jdou povodňové peníze, rozklíčovat nelze

Ujištění je však to jediné, s čím si musí daňový poplatník při snaze zkontrolovat "povodňové účty", na něž pravidelně přispívá, vystačit. Ke konkrétnějším odpovědím na to, kolik peněz a na co byly či mají být využity, se nedostane.

Ministerstvo životního prostředí například potřebovalo na vysvětlení, že na takovou konkrétní otázku nelze odpovědět, 529 znaků.

"Ministerstvo životního prostředí získává finanční prostředky jednak na realizaci protipovodňových opatření a jednak na odstraňování povodňových škod. Obě dvě tyto oblasti jsou diametrálně odlišné jak svým zaměřením, tak zdrojem financování. Financování protipovodňových opatření probíhá například z Operačního programu životní prostředí, odstraňování povodňových škod z Evropské banky pro spolupráci a rozvoj a u obou oblastí hraje roli také státní rozpočet ČR. Na takto formulovaný dotaz proto nelze dát jednoznačnou odpověď," napsala Marta Machková z tiskového oddělení resortu.

Odpověď ministerstva pro místní rozvoj byla mnohem konkrétnější a obsáhlejší. Vyplynulo z ní například, že z celkového objemu 3,5 miliardy korun šlo na odstranění škod na území Moravy 420 milionů ke 191 žadatelům. V severních Čechách se dočkalo pomoci 670 projektů za 2,4 miliardy Kč, další místa republiky získala přes 100 milionů a okamžitá pomoc postiženým regionům spolkla 112 milionů korun.

Problém byl v jediném detailu, výčet pomoci zobrazoval výdaje za minulý rok. Letošní využití povodňové daně tak pomoci rozklíčovat nemůže. Ministerstvo pro místní rozvoj svou reakci, která neodpovídala na položenou otázku, vysvětluje podobně jako MŽP.

"Ministerstvo nevede a ani nemůže vést statistiku, kolik z těchto prostředků je z výnosu takzvané povodňové daně. V rámci státního rozpočtu jsou od sebe odděleny příjmy a výdaje, tudíž není nikdy specifikováno, který příjem kryje příslušný výdaj. Tato bilance se vyhodnocuje v rámci celku státního rozpočtu," vysvětluje Jan Dvořák z odboru komunikace ministerstva.

Resort zemědělství na otázky zaslané ve čtvrtek odpověděl až po vydání článku. Jeho reakce byla ze všech ministerstev nejkonkrétnější v tom, kolik peněz z vybírané stokoruny bude asi letos rozdělovat. Podle odhadů to má být 364 milionů Kč. "Tyto finanční prostředky jsou průběžně čerpány na základě rozpočtových opatření a používány na odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku," dodala už bez bližšího upřesnění tisková mluvčí resortu Tereza Magdalena Dvořáčková.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nájmy některých bytů, které vlastní město budou dražší.
Pražanům nájem ukrojí 70 procent mzdy, v některých krajích „jen“ polovinu

Zhruba čtvrtina Čechů bydlí v pronájmu, ale dostupnost nájemního bydlení se v různých krajích výrazně liší. Z výpočtu MF DNES vyplývá, že zatímco obyvatelé...  celý článek

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

Výroba nové Škody Yeti v Kvasinách
KOMENTÁŘ: Ekonomika je jako strom, do nebe však neroste

Vzestup české ekonomiky je nečekaně vysoký, ale je v tom růstu dost skromnosti, vytrvalosti a poctivosti? Není to jen vzplanutí nad tím, jak stát rozdává...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.