Pokud zákon projde i u senátorů a podepíše ho prezident, budou mít záložny čas jen do listopadu, aby zvýšily svůj kapitál na pětatřicet milionů korun požadovaných Evropskou unií. Dosud jim stačilo jen pět set tisíc a podle zástupců menších a středních záložen znamená tento požadavek jejich likvidaci.
"Skončíme. Je to příliš mnoho peněz a za tak krátkou dobu se to nedá stihnout. Stejný osud čeká většinu kampeliček," říká František Chvatík z družstevní záložny Regina. "Zákon nahrává těm největším ústavům, přežije jich tak deset," dodává.
Jeho záložna patří podle objemu vkladů do druhé desítky. Většina z 37 činných kampeliček obhospodařuje vklady do pěti milionů korun, velkých, s úsporami nad padesát milionů, je přibližně šest. Celkem má v družstvech patnáct tisíc střadatelů uloženo okolo jedné miliardy korun.
"Dlouho jsme se na to připravovali, vyzvali jsme členy, aby vložili do družstva dodatečné vklady. I když to bude hodně drsné, přežijeme a budeme pokračovat," říká zástupkyně čtyřky na trhu Ivanka Posádková z 1. Třebíčské záložny.
S nuceným koncem některých spořitelen počítá i Úřad pro dohled nad družstevními záložnami, který má pro letošní rok v rozpočtu vyhrazeno šest milionů na likvidace a nucené správy.
"Je zřejmé, že řada regionálně zaměřených záložen sdružujících omezený počet členů a objem vkladů nebude schopna se adaptovat," uvedl mluvčí úřadu Oldřich Zajíc. Kampeličky, které potřebný kapitál neseženou, vyplatí zpět vklady a ukončí činnost.
Pokud na to nebudou mít, skončí v konkurzu a devadesát procent hodnoty úspor vyplatí fond pojištění, nově až do výše 700 tisíc. "Bez tohoto zákona by zanikly všechny kampeličky. EU má vlastní předpisy a my nemáme výjimku," uvedl ve čtvrtek ministr financí Bohuslav Sobotka.
