Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kanalizací utíkají miliardy, čtyři z pěti zakázek se nevýhodně losují

  4:28aktualizováno  4:28
Firmy na stavbu kanalizace se ve valné většině případů vybírají losováním. Tento způsob ale zbytečně vysává státní pokladnu i obecní kasy, navíc také následně zdražuje vodu. Losování zakázek brzy zakáže zákon.

Předražené kanalizace zaplatí ve finále lidé – nejen penězi z rozpočtu, ale i dražší vodou. Ilustrační foto. | foto: iDNES.cz

MF DNES zkoumala sto zakázek na stavbu kanalizací a čistíren odpadních vod za posledního půl roku, u kterých radnice našly vítěze. Výsledek? Čtyři z pěti zakázek se losují, jen pětina prochází transparentním otevřeným řízením. A taková praxe se kupodivu nelíbí ani těm, kteří peníze na takové stavby dávají.

"Fond formu užšího řízení nedoporučuje, ale nemůže ji zcela zakázat," tvrdí mluvčího Státního fondu životního prostředí Lenka Brandtová. Přes SFŽP proudí městům a obcím do kanalizací nejvíce peněz. Fond oproti zákonu alespoň rozhodl, že obce i při losovačce musí vyzvat k podání nabídky nejméně deset soutěžících.

Co je na losovačkách, které má zakázat nový zákon o veřejných zakázkách, tak špatného? Není jisté, že se podaří vybrat skutečně nejlepší a nejlevnější firmu. Přihlásí se dvacet firem, pět z nich se vylosuje. Pět o sobě ví, takže nemají problém se domluvit. A na ceně je to znát – u většiny zakázek, které se losovaly, byla cena oproti původnímu odhadu většinou stejná nebo se lišila maximálně o deset procent.

U otevřených soutěží je přitom znát velký rozdíl, výběr firmy je sice náročnější, na radnicích musí zkoumat i nabídky třeba třiceti firem. Jenže nakonec se díky nedostatku práce dostane obec třeba i na polovinu odhadované ceny. "Firma, která nám soutěž organizovala, nás tlačila nejprve do losovačky, ale chtěli jsme největší transparentnost," říká Jan Grombíř, starosta obce Skoronice na Kyjovsku. Namísto 38 milionů korun za kanalizaci zaplatí jen 19 milionů.

Většina letošních kanalizačních zakázek se soustředí hlavně do menších obcí, které musí splnit přísné evropské směrnice. I tak jde o lukrativní byznys: předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) František Barák odhaduje hodnotu zakázek bez evropských dotací až na 6,5 miliardy korun. Kdyby u všech klesla oproti odhadům cena o třetinu, obce by ušetřily přes dvě miliardy korun.

Losování se zastávají firmy

Losovačky však mají své silné zastánce, především ve firmách, které zakázky organizují, případně pro obce dělají i projektovou dokumentaci. "Takhle nám to doporučili, že je to nejlepší způsob," vysvětluje například místostarosta Českého Brodu Pavel Janík, proč nakonec nezvolili otevřenou soutěž. Podle něj nebyl nakonec mezi firmami takový rozdíl, protože se jich přihlásilo jen osm, jedna nesplnila požadavky, pět vylosovali.

Obce se navíc bojí, že čím více firem bude soutěžit, tím více se může opozdit zahájení stavby, a to kvůli odvolání neúspěšných soutěžících. Podle Jaroslava Vítovce, šéfa firmy Stavební poradna, která za poslední rok stála u řady losovaček na kanalizace, je to nejvýhodnější postup pro zadavatele. Podle něj by neměla být zdaleka jediným kritériem cena.
 
"Opravdu nevím, zda je smyslem zákona o veřejných zakázkách, aby výběrové řízení vyhrála firma s padesátiprocentní nabídkou, kterou v realizační fázi pak podstatně překročí na vícenákladech nebo ošidí kvalitu stavby," tvrdí Vítovec. Pod padesát procent se však v soutěžích dostaly i velké stavební kolosy jako například Strabag.

I když v poslední době stoupl podíl evropských dotací v objemech vodohospodářských staveb, podle šéfa SOVAK Baráka jde převážná část peněz od měst a obcí.

Předražené kanalizace tak zaplatí ve finále znovu lidé – nejen penězi z rozpočtu, ale i dražší vodou. Vodárny totiž zdražování vysvětlují právě nutností velkých investic. Například u kanalizace se v ceně vodného a stočného projevuje cena za kanalizaci každý rok 1,8 procenta. Například kanalizace na úvěr v hodnotě 10 milionů korun ve dvacetitisícovém městě zdraží podle Baráka kubík vody zhruba o 80 haléřů každý rok.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

(Ilustrační foto;)
Češi spotřebují víc elektrické energie. Produkci táhne uhlí

Češi v letošním prvním pololetí spotřebovali 31 terawatthodin (TWh) elektřiny, proti stejnému období loni o 3,2 procenta více. Meziročně o 2,5 procenta na 44,5...  celý článek

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.