Kapesné

- Přirovnání k doktoru Jekyllovi a panu Hydeovi je už sice značně omšelé, ale na peníze sedí. S jednou výjimkou - člověk může sám do značné míry ovlivnit, kterou tvář na něho ukážou. Ta přívětivá rozlévá klid po duši. Umožňuje žít a užívat si. Díky ní zažívá člověk dobrý pocit z práce, úspěšného obchodu či třeba obdarování někoho blízkého. Přináší také osobní svobodu.

 Druhá tvář je odpudivá. Vydělávat peníze činností, která je člověku ze srdce odporná, to opravdu nepotěší. Nechat si pro groš koleno vrtat zase nezpůsobuje jen fyzické utrpení, ale i mrzačení duše.

Prosit o peníze nebývá také zrovna zážitek vhodný k zaznamenání do památníčku. A což teprve, když peníze nejsou - to se jejich zlá podoba odhalí v plné kráse. Na tak učebnicové deprese, stresy a hádky se nezapomíná.

Není lehké přimět "své" peníze tomu, aby nastavovaly tu sympatickou tvář. Čím dříve se tomuto umění člověk začne učit, tím lépe. Právě o tom je kapesné.