Úvěrové podvody se odehrávaly v letech 1998 až 1999. Někdejší šéfka odboru financování obchodů Jiřina Kaplanová a další úředníci věděli, že firmy nemají na to, aby úvěry splácely, přesto jim finance poskytli. Navíc se dopouštěli i falšování podkladů.
Komerční bance tak vznikla škoda 1,3 miliardy korun. Soud se ale přiklonil ke spodní hranici trestu. Obžalovaným hrozilo až dvanáct let.
Soud kromě Kaplanové uznal vinnými také Ivanu Neuhäuslovou, Klaudii Nerglovou, Evu Žižkovou a Zdeňka Husara. U nich ale od potrestání upustil.
Všichni bankovní úředníci vinu odmítají s tím, že vždy plnili pokyny a rozhodnutí vedení banky. Podle nich by na lavici obžalovaných měli sedět tehdejší nejvyšší představitelé banky, se kterými údajně Chvalovský jednal. Bývalé vedení Komerční banky ale obviněno nebylo.
Podle soudu se ale nižší úředníci dopustili trestné činnosti spolu s Chvalovským a s dalšími lidmi z banky, mimo jiné i s tehdejšími členy představenstva a vrcholným managementem KB.
Soud jmenoval například někdejšího generálního ředitele KB Jana Kollerta a Vladímira Šulce. Soud je ale nemohl potrestat, protože nefigurovali v obžalobě. Státní zástupce ČTK řekl, že policie proto bude tehdejší vedení banky vyšetřovat.
Chvalovský je ve stejném, ale odděleně vyšetřovaném případu také stíhán za úvěrový podvod. Jím ovládané firmy získaly úvěry na obchody se zahraničními partnery, podle obžaloby ale peníze ve skutečnosti často použily na zcela jiné účely, například na umořování předešlých dluhů.
Kaplanovou a další úředníky státní zástupce před časem obžaloval také kvůli osmimiliardovým ztrátám KB při obchodování s rakouskou firmou B.C.L. Trading Baraka Alona.
