"Myslel jsem si, že jsem ji propíchnul o kamínky, ale díru jsem nikde nenašel," komentuje Jan Hásek, kterému splaskla v zimní noci na parkovišti pod alpským Watzmannem. Stejně tak dopadl při sněhovém bivaku na tuzemské turistické túře Lubomír Chládek. Oba až doma zjistili, že vzduch jim jednoduše uchází skrz neporušenou karimatku. Ostatní samonafukovací karimatky vydržely celoroční používání, ale navzájem se lišily komfortem. Jaká tedy existují obecná pravidla pro jejich nákup a používání? "Samonafukovací karimatky jsou dobré pro bohatší a pečlivější spáče," je přesvědčen Lukáš Bludský, který má zkušenosti se spaním v zimních Krkonoších, na polárních Špicberkách i jen tak pod širákem v tuzemských skalách. "Nehodí se do velkých mrazů, ale výborné jsou při teplotách okolo nuly." Stejně mluvili i účastníci testu různých typů podložek na spaní před pěti lety, kterým v Grónsku samonafukovačky uvnitř chrastily ledem, protože je museli dofukovat ústy.
"Pro pěší turistiku je ideální tloušťka mezi dvěma a půl a třemi centimetry," shrnuje poznatky všech zkoušejících Petr Ďoubalík. "U slabších karimatek se zatížená místa slehnou a studí. Týká se to hlavně boků a ramenou." Lukáš Bludský k tomu dodává: "Pro automobilisty či vodáky, kteří se nemusejí zabývat vahou karimatek, platí, že čím tlustší, tím lepší." Pro takové se prodávají až šest centimetrů silné matrace. Mnozí zákazníci mají obavy z propíchnutí nafouknuté karimatky. Tyto starosti nejsou příliš na místě, protože žádná z testovaných nedošla takové újmy. Zastánce obyčejné pěnové karimatky Jan Hásek je však přece jenom skeptický: "Proti samonafukovačce je pěnová karimatka nezničitelná." Výrobci se snaží majitele samonafukovacích matrací povzbudit aspoň přiložením balíčku s lepidlem a záplatou.
Problém je ovšem v tom, že malý defekt lze najít stěží. Pouhý pohled na to nestačí a ve vodě unikají bublinky odevšad. "Ze samotného vrchního textilního materiálu unikají maličké bublinky vzduchu, a tak nelze drobné poškození najít," shrnuje Petr Ďoubalík a dodává návod na jednoduchý test kvality nové, ještě nevyzkoušené podložky: "Vyfouknutou karimatku se zavřeným ventilkem rozbalte a počkejte dva dny. Jestli se nafoukne, je vadná."
Čistě technicky vzato, podložky pomohou do -5 °C ¨
V Evropě ani v Česku neexistuje závazná norma, podle které by šlo určit, zda podložka na spaní vyhovuje, nebo ne. Techničky brněnského Textilního zkušebního ústavu proto vyšly z normy pro pracovní oděvy proti chladu a povětrnostním vlivům. Počítaly s osmihodinovým spánkem a průměrnými fyziologickými vlastnostmi těla. S těmito předpoklady měřily pomocí vyhřívané desky a proudícího vzduchu teplo pronikající skrz podložku v nezatíženém stavu. Výsledky u všech byly bez ohledu na jejich tloušťku téměř stejné: karimatky chrání své uživatele při teplotách do -5 stupňů Celsia. "Je samozřejmé, že ochrana proti chladu velmi závisí na tom, jaký je spací pytel," uvádí do zkušebního protokolu Alena Švejdová. "Podložka tak může dostatečně izolovat proti chladu i při nižších teplotách."
