Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Karty - skladná zásobárna peněz

aktualizováno 
Platební karty mají ve srovnání s hotovostí a šeky pro cestovatele nejvíce výhod. Jsou skladné a jejich prostřednictvím má člověk snadný přístup k domácímu účtu. V zemích západní Evropy s nimi lze jednoduše platit v obchodech, restauracích, hotelích, třeba i zapadlých penzionech nebo u benzinových čerpadel, a samozřejmě také vybírat z bankomatu.

Přímé platby kartou mohou být dokonce výhodnější než za peníze nakoupené ve směnárně. Některé banky, například Raiffeisenbank, Komerční banka či Bank Austria Creditanstalt, je totiž majiteli karty ''prodávají'' za výhodnější kurs "deviza - střed''. Mnoho bank si neúčtuje žádné konverzní poplatky, a to ani v případě, že turista čerpá devizy ze svého korunového účtu. Výjimkou je například Česká spořitelna, která si řekne o 0,25 až jedno procento z transakce.

Bez poplatku mohou nakupovat v Evropě vlastníci karty Maestro. Horší je to s výběrem z bankomatu. Za každý si totiž banky strhávají zpravidla více než sto korun. A nevýhody karty? Ne všude ji přijmou. Ze zkušeností cestovatelů je lepší do zahraničí vyjet s takzvanou embosovanou kartou, například Visa či Eurocard/Mastercard - každá banka pro ně má vždy ještě jedno ''své'' označení.

Naopak potíž s hledáním obchodu, kde je možné s kartou nakupovat, mohou mít v některých zemích, třeba v Chorvatsku majitelé elektronických karet, například Maestro či Visa Elektron. Tyto typy bývají zpravidla levnější, například Komerční banka vydává Maestro na jeden rok za dvě stě korun, zatímco embosované karty stojí 700 korun.

Ještě dražší jsou takzvané stříbrné a zlaté karty, například Raiffesenbank ji nabízí za roční poplatek 4800 korun. V něm je však obsaženo například cestovní pojištění s vysokým krytím nebo zaslání náhradní karty v případě ztráty v zahraničí zdarma. Majitelé ostatních karet za tuto službu zaplatí zhruba čtyři až devět tisíc korun, podle banky - další nevýhoda.

V případě, že člověk kartu ztratí nebo mu ji odcizí a on zůstane bez peněz, nemá zpravidla jinou možnost než tuto částku zaplatit. Ztráta karty ho v každém případě bude stát poplatek za její zablokování, který se pohybuje v řádu stokorun. Pokud banka uvede kartu na takzvaný stoplist - seznam ukradených karet pro potřeby obchodníků, zaplatí mnohem víc. Banky si za tuto službu účtují dva, ale i pět tisíc korun. Navíc majitel karty se o riziko zneužití nějaký čas dělí. Případné ztráty kryjí banky obyčejně od půlnoci dne následujícího po nahlášení ztráty, případně po čtyřiadvaceti hodinách.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výroba nové Škody Yeti v Kvasinách
KOMENTÁŘ: Ekonomika je jako strom, do nebe však neroste

Vzestup české ekonomiky je nečekaně vysoký, ale je v tom růstu dost skromnosti, vytrvalosti a poctivosti? Není to jen vzplanutí nad tím, jak stát rozdává...  celý článek

Petr Horálek a Mléčná dráha v poušti Atacama.
Za expedici utratím i sedmdesát tisíc, říká lovec zatmění Slunce

Fotograf, spisovatel, cestovatel a astronom Petr Horálek (31) má poněkud dražší koníček. Žádné úplné zatmění Slunce mu neunikne. Cestuje po celém světě a fotí...  celý článek

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.