(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Co nejdelší a nejsložitější. Podívejte se, jak fungují karuselové podvody

  • 50
Na začátku je neodvedená daň, na konci pak naopak daňová vratka. Mezitím je co nejsložitější síť spřízněných firem, která má berňáky zmást. Finanční správa zveřejnila ukázku podvodů, odhalených od září 2016. Tehdy se začala analyzovat došlá kontrolní hlášení DPH. Aktuálně správa šetří 445 podezřelých schémat, celkem jich objevila 1 900.

Finanční správa se z kapacitních důvodů primárně zaměřila na ty, kde by mohlo docházet k největším daňovým únikům. Jednotlivé případy eviduje v interních systémech primárně pod číselným označením.

„Až v určité fázi rozpracovanosti se jim pro snazší komunikaci dává název,“ říká mluvčí finanční správy Petra Petlachová. Analytici si případy pojmenovávají například podle komodity, se kterou se podvádí, případně se odvíjí od názvu firmy, která je ve schématu klíčová - může jít o překlad anglického názvu firmy anebo o asociaci na její název.

V momentě, kdy finanční správa pojme podezření, že daň nebude zaplacena, si může na firmy došlápnout a zablokovat jim majetek - nejčastěji firemní účty, případně firemní nemovitosti. Jakmile se podezření prokáže a finančák doměří nezaplacenou daň, zahojí se ze zabaveného majetku. Ne všechny firmy v řetězci vůbec nějaký majetek mají.

Princip podvodu spočívá v tom, že spřízněné firmy se domluví, že na začátku řetězce se DPH na zboží či službu neodvede, zato na konci se od finančního úřadu nárokuje vratka DPH. Čím je řetězec delší a důmyslnější, tím déle finanční správě trvá, než zjistí, že někdo nezaplatil DPH a že se na konci řetězce bude spřízněná firma snažit vratku DPH z berňáku neoprávněně vytáhnout - ukrást.

Bílí koně a bezdomovci

Firma, která zmizí, se označuje jako chybějící článek - zpravidla okamžitě po transakci začne být nekontaktní. Bývá psaná na tzv. bílého koně - občany cizí národnosti, často na východ od nás, nebo na bezdomovce s bydlištěm na obecním úřadě. Firmu reálně řídí organizátoři podvodu, kteří mají přístup k její datové schránce a bankovním účtům.

Pokud se zjistí, že firma je jen schránka, která reálně žádnou činnost nevykonává, finančák jí může zrušit registraci k DPH. Tím úplně vypadne z podvodného systému, protože žádné čachry s daní už dělat nemůže. Firmy, které dluží na DPH, zařazuje finančák na černou listinu nespolehlivých plátců - kdo by s těmito dodavateli chtěl obchodovat, vystavuje se nebezpečí, že bude ručit za jimi neodvedenou DPH.

To se dá legálně vyřešit tím, že část platby ve výši DPH dodavateli nepošle napřímo, ale daň se pošle na finanční úřad. V Česku je celkem 510 tisíc plátců DPH, které teoreticky mají příležitost s daní čachrovat. Plátcem DPH se firma stane při obratu nad milion korun ročně, nebo pokud dodává nebo nakupuje do či ze zahraničí.

Princip kontrolních hlášení

Celkem kontrolní hlášení odkryla 55 tisíc podezřelých transakcí, ze kterých hrozil únik 21,5 miliardy korun. Část ovšem byla administrativní chyba - například špatně uvedené číslo faktury. Na kontrolních hlášeních firmy odevzdávají měsíčně nebo čtvrtletně přehled došlých a odeslaných faktur svým obchodním partnerům - platí pravidlo, že co přizná odběratel, musí přiznat i dodavatel a naopak, jinak automaticky systém nahlásí nesrovnalost a finančák to začne zkoumat.

Finanční správa sleduje některé varovné signály: zbystří, jakmile se peníze nevyplácejí na nahlášený účet, ale v hotovosti anebo pokud má firma sídlo na hromadné adrese.