Zatímco během 60. let Karviné přibylo třicet tisíc obyvatel, nyní ji přes tisíc lidí ročně opouští. Z rekordních 80 tisíc obyvatel na počátku 80. let klesl jejich počet na 57 tisíc. Rozpočet města tak zchudl jen za posledních pět let o 200 milionů a dostal se pod miliardu. Kromě dolů se zavíraly školky a školy, přitom náklady na komunální úklid a policii zůstávají, jak upozorňuje primátor Tomáš Hanzel.
K tomu se přidává velká skepse. Režim, který havíře pasoval na elitu, se změnil. V tom novém se cítí na druhém břehu úplně sami, zahořklí. A to nejen kvůli novému režimu. Stěžují si na změny z poslední doby, například na zbytečně komplikovaná bezpečnostní opatření, jako jsou troje brýle - na různé činnosti jiné - a následné pokuty. Mají pocit šikany. Pocit, že vedení chce lidem práci znechutit, aby šli sami.
Zachránit tuzemský Pittsburg
Horník Milan, kterému je přes 50 let, fáral čtvrt století. "Kdysi jsem měl jiné představy o práci, bavily mě motory a chtěl jsem být automechanikem, ale tehdy bylo jen pár míst, takže jsem se vyučil mechanizátorem. Na vojně jsem potkal náboráře do dolů a rozhodl jsem se, i když jsem věděl, že mě za to otec nejspíš zabije. Bylo tam sociální zabezpečení, byt a výdělky," vysvětluje motivaci z půlky 80. let.
Tehdy přicházelo do Karviné ročně kolem 1 500 lidí. Namísto práce s "důlníma mašinkama" byl však přidělen na "nějaké přípravy". Brzy zjistil, že je to ražba tunelů, velká dřina. Až po letech se dostal k opravování strojů. Svému synovi by však tuto práci nedoporučil. "Ne, teď už ne," konstatuje. Už se jen chlácholí, že na něj snad vyjde vládní plán dřívějších penzí pro horníky. To je zřejmě poslední naděje asi poslední generace karvinských horníků.
Někteří říkají, že už je pozdě. Ale řada lidí přemýšlí, jak tuzemskému Pittsburghu, Lotrinsku či Porýní pomoci. "Chceme ty temné perspektivy prosvítit a najít nová pracovní místa spolu s krajem, vládou a Evropou," plánuje Jiří Cienciala, vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj, který v pátek v Ostravě otevřel svou kancelář.
Dobrodinec i hrozba OKD
Potíž Karviné tkví v tom, že uhlí má dost, ale kilometr hluboko. Těží se tedy draho, světové ceny uhlí navíc klesají. Skupina NWR, které patří doly OKD, má proto dluhy. Může se stát, že brzy zavře provozy, ačkoliv před dvěma lety vykoupila velkou část rodinných domů kvůli plánu vyšší těžby. Vznikla tak šílená situace. Půlka lidí domy opustila, druhá - nevykoupená - zůstává a přihlíží rabování těch opuštěných.
Není málo starousedlíků, kterým v 80. letech doly ve čtvrtích jako Louky nebo Darkov vyvlastnily domy a pozemky, a nyní to zažili opět. Pro Karvinsko je OKD historicky největším dobrodincem i hrozbou. Totiž největším zaměstnavatelem. Pracuje tam asi desetina ekonomicky aktivních obyvatel, v praxi vlastně každý pátý muž. Celkem 3 500 lidí z Karviné a až třikrát více v napojených firmách.
Po OKD je největším zaměstnavatelem magistrát a stát. "S jednostranným zaměřením regionu těžko dokáže samospráva něco sama udělat. Nezměníme strukturu průmyslu, nemůžeme dělat investiční pobídky," říká primátor s tím, že pomoci musí stát.
Nadějné investice
Nové naděje nyní vkládá do průmyslové zóny Nad Barborou (bývalý důl), kterou vláda přislíbila podpořit z balíku 750 milionů korun ušetřených ze zóny v Nošovicích. Stávající zóna Nové Pole je už z 95 procent obsazená, v 11 firmách tam pracuje na dva tisíce lidí. V Barboře by šlo až o dvojnásobek.
"Letos jednáme o expanzi rovnou několika firem, které na Karvinsku už působí," popisuje projektový manažer CzechInvestu Filip Chlebiš. Nezaměstnanost lidí z průmyslu může být i tahák. "Dostatek pracovní síly bývá jedním z rozhodujících faktorů. Na Karvinsku zároveň stát garantuje podporu 200 tisíc korun na místo, čtyřikrát víc než dříve," upozorňuje.
Noví investoři prý špatnou image Karviné mění. "Jak by jinak bylo možné, aby tady investovala taková jména, jako je japonské Shimano, švédské Mölnlycke, korejský GS Caltex, americký Gates Hydraulics nebo švýcarský Baumann Springs?" ptá se Pavel Peřich, spoluzakladatel pobočky švédské Mölnlycke Health Care Klinipro, která je v karvinské průmyslové zóně 13 let a zaměstnává 560 lidí.
Trápí ho však nejistota kolem těžby, jen jinak než horníky. Když bude pokračovat, může jí padnout za oběť i zóna.
