Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kastelán na Karlštejně, děvečka pro všechno

aktualizováno 
Když roku 1348 založil Karel IV.
Když roku 1348 založil Karel IV. Karlštejn, nemohl tušit, že se někdy stane hradem, kudy každoročně projdou statisíce lidí. Naopak, tento symbol majestátu měl být místem, kam se většina smrtelníků nikdy nedostane.

Doba se však změnila a už několik desítek let je Karlštejn nejnavštěvovanějším hradem v České republice. Rok co rok sem přichází přes 300 000 turistů z celého světa. Zaplatí vstupné, počkají chvíli na průvodce, aby si v jeho přítomnosti prohlédli během jedné hodiny expozice. Denně jich tudy projde na dva tisíce. Co se však děje v zákulisí hradu? Kolik lidí tu musí pracovat, aby chod tohoto významného symbolu národní svébytnosti byl klidný a plynulý?

Je to čest i poslání

Třiatřicetiletý Tomáš Řehoř pochází z Prahy a už deset let je zástupcem vedoucího Správy hradu Karlštejn. V jeho areálu nejen pracuje, ale také tu žije. Je svobodný, vystudoval ekonomii i památkovou péči a tvrdí, že kastelánem chtěl být už od svých sedmi let. "Pro správce českých hradů a zámků nemůže být asi větší pocta než pracovat na Karlštejně. Vždyť je to hrad pevně spojený s dějinami našeho národa," říká Tomáš Řehoř. Do Karlštejna přišel z hradu Český Šternberk, kde dva roky působil jako průvodce a rok byl i zástupcem vedoucího správy hradu. Den začíná Tomáš budíčkem mezi sedmou a půl osmou. Do kanceláře přichází kolem půl deváté a připravuje se na ranní poradu. Té se zúčastní patnáct minut před devátou všichni stálí zaměstnanci i externí průvodci. Každý den jich tu je 11 pro obě prohlídkové trasy. Za celou letní sezonu se jich zde pak vystřídá čtyřicítka. "Radíme se o provozních věcech. Teď jsme měli hodně práce se zpětnou instalací expozic do místností, které v uplynulých devíti měsících prošly rozsáhlou rekonstrukcí statiky," přibližuje mladý zástupce kastelána tradiční obsah porad. Netrvají ani půlhodinu, jen se upřesňují některé úkoly, o nichž každý ze zaměstnanců dobře ví. Do devíti hodin si pak Tomáš Řehoř ještě vymění informace s vedoucím obchodního oddělení Janem Stejskalem, například o sortimentu zboží, které objednal do hradních prodejen na nádvoří, a také s Martinem Janků, s nímž spolupracuje při dohledu nad klimatem v interiérech hradu. I tohle patří k funkci zástupce vedoucího Správy hradu Karlštejn. Přes 600 let starý objekt je se svými vzácnými nástěnnými malbami velmi citlivý na výkyvy teplot vzduchu a vlhkosti ovzduší. Jejich optimální úroveň proto hlídá systém čidel propojených do počítače.

Nízký věk a všestrannost

Hrdost, že mohou udržovat, zvelebovat, ale třeba jen oprašovat exponáty v tak významné památce, stmeluje všech 36 zaměstnanců správy hradu. Právě na úctě k místu, na kterém pracují, staví Tomáš Řehoř i Jaromír Kubů, šéf správy hradu, její kvalitní fungování. "Průměrný věk našich zaměstnanců je opravdu nízký, pětadvacet let. Fyzická i psychická náročnost této práce si to vyžaduje. Každý zvládá téměř všechny potřebné profese, a tak se mohou kdykoliv zastupovat. Na Karlštejně s takovým každodenním náporem turistů to ani jinak nejde," vysvětluje Tomáš Řehoř, když kolem čtvrt na deset dopíjí kávu. Ještě se dohaduje s pracovnicí bezpečnostní agentury Ladislavou Portovou, na co hlavně se má během dne zaměřit při průběžné kontrole na hradě. "Musí se dbát na dodržování návštěvnického řádu. A pořád hlídat, aby se nikdo nedotýkal exponátů a nevstupoval tam, kam nemá," upozorňuje.

Trochu jiná prohlídka

Sluneční paprsky ozařují bránu Karlštejna. Už čtvrt hodiny je pro turisty otevřená. Po vyřízení několika domluvených schůzek s obchodními partnery a se zástupci firem, které se podílejí na rekonstrukci Karlštejna, se také Tomáš Řehoř vydává na první z každodenních dvou obhlídek hradu. V levé ruce svírá mobilní telefon, v druhé pak dvouapůlkilogramový svazek osmdesáti klíčů od nejdůležitějších hradních místností. Bez mobilu ani bez klíčů se neobejde. "Mezi klíči jsou i exempláře z devatenáctého století," zdůrazňuje. Ten na první pohled nejkrásnější patří k bráně do nejvzácnějšího prostoru na hradu Karlštejn, ke zlatem a drahokamy zdobené kapli svatého Kříže. "Všech osmdesát klíčů už rozeznám skoro poslepu. Je to nezbytnost. Když například nastane noční poplach a vypne se elektřina, musím se na hradě orientovat i bez světla, jen tak s baterkou," vysvětluje Tomáš Řehoř. Zatím probíhá prohlídka hradu. Sály zní angličtina, španělština, japonština, ruština, němčina a samozřejmě čeština. Všichni na sebe nechávají působit ducha tohoto velkolepého místa. "V kapli svatého Kříže se nám už řada lidí rozplakala, jak byli její krásou dojati," svěřuje se později Tomáš Řehoř se zkušeností svou i průvodců. Pak se zastaví v hradní pokladnici a už poněkolikáté zůstává v úžasu na tím, jak Jiří Černohorský a jeho pomocníci zrestaurovali okenní vitráže.

Místo saka montérky

Blíží se poledne, čas oběda. Najíst se chodí zaměstnanci hradu, tedy i Tomáš Řehoř, do podhradí, do restaurace u Karla IV. Obsluha ho už dobře zná a tradiční objednávku vinného střiku si u něj pouze potvrzuje. Kastelán je i na Karlštejně takovou děvečkou pro všechno a Řehoř to potvrzuje. "Je to práce opravdu mnohostranná. Musím plánovat služby průvodců, dohlížet na údržbu mobiliáře, sledovat klimatické výkyvy. A jsou tu nejrůznější rekonstrukce. Je nutné zařídit součinnost mnoha firem podílejících se na nich a na restaurátorských pracích." Vracíme se na hrad a Tomáš Řehoř světlou košili s kravatou a černou vestu vyměňuje za obnošené kraťasy s tričkem. Zbytek pracovní doby stráví s dalšími zaměstnanci správy hradu při úpravách zpětně instalovaných expozic. Místo mobilu drží štětec namočený v terpentýnovém oleji, jímž natírá starý nábytek.

Padla, je čas na romantiku

Během dne neustále zaplňuje nádvoří hradu kolem tří set návštěvníků. Dovnitř vstupují ve skupinách každých deset minut. Na každého průvodce, většinou jsou to studenti, připadá v průměru pět až šest skupin denně. Průvodci se snaží neříkat pokaždé stejný text. Obvykle toho mají za den plné zuby. Ovšem baví je to a vydělají si pět až šest tisíc korun měsíčně. V šest hodin večer je na řadě poslední prohlídka. V té době se už Karlštejn pomalu zklidňuje a chystá se k večernímu klidu a následnému spánku. "To horko nám trochu návštěvnost srazilo. Dnes sem přišlo tisíc osm set čtyřicet čtyři lidí," přináší Tomáš Řehoř konečné číslo od pokladní. Pak odchází k první hradní bráně, usedá na lavičku a čeká, až areál hradu opustí poslední návštěvník. Jeho prostory pak ještě zkontroluje bezpečnostní agentura, aby se v nich opravdu nikdo nezapomněl. Teprve poté dá Tomášovi pokyn, aby složitý systém elektronické ostrahy Karlštejna přepnul na nejvyšší úroveň hlídání. "Ještě nakrmím naše služební psy, které vypouštíme na noc do areálu hradu. Až potom si mohu říci, že mi skončila pracovní doba. Většinou to bývá kolem osmé hodiny večerní," tvrdí Řehoř. Zbytek dne tráví s přáteli nebo si vezme auto a vyjede si do lesa. "A miluju teplé letní večery. To si s kamarády nebo zaměstnanci hradu postavíme doprostřed opuštěného nádvoří stůl s křesly a při sklence dobrého vína na sebe necháme působit atmosféru Karlštejna. To je pokaždé úchvatný zážitek," líčí Tomáš Řehoř, jak také může končit den kastelána na Karlštejně.

KRÁSA HRADU.

Karlštejn navštíví každý rok kolem 300 000 návštěvníků z celého světa. Krásou jsou dojati hlavně v kapli svatého Kříže.

SPLNĚNÝ DĚTSKÝ SEN

Třiatřicetiletý Tomáš Řehoř je už deset let zástupcem vedoucího Správy hradu Karlštejn. Tvrdí, že kastelánem chtěl být už od svých sedmi let.

KLÍČE OD KARLŠTEJNA.

Mezi klíči od hradu jsou i exempláře z devatenáctého století.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Organicky pěstovaná zelenina dostává nálepku bio, protože se pěstuje bez použití umělých hnojiv, herbicidů a pesticidů
Kontroly našly u biopotravin jen minimum pochybení. Češi jim přesto nevěří

Češi biopotravinám nedůvěřují, shodují se lidé z branže. Proto také jejich spotřeba za západní Evropou zaostává. Kontroly však ukazují, že bioprodukty patří...  celý článek

Hotový uvařený kečup
Kaufland prodával kečup s klamavým obsahem rajčat, výrobek musí stáhnout

V kečupu vyrobeném v Polsku byla jen polovina rajčat, která v něm podle informace na obale měla být, zjistila laboratorní analýza Státní zemědělské a...  celý článek

Káva Starbucks s plátkem hovězího masa Jerky.
Starbucks v USA začal nabízet kávu s hovězím masem

Kavárenská síť Starbucks testuje na pobočce v americkém Seattlu novinku. V pondělí začala nabízet vskutku nezvyklý nápoj - ledovou kávu s plátkem sušeného...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.