Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Solární bublina vyjde stát na 400 miliard. Splaskne nejdříve za deset let

  1:00aktualizováno  1:00
Od začátku kauzy s přehnanými dotacemi na solární energii uplyne za měsíc šest let. Policie ale stále není blízko jejího rozřešení. Vyšetřování přitom může odhalit, kdo těžil ze solárního boomu, na který budou daňoví poplatníci doplácet ještě minimálně deset let.
Otázkou zůstává, kdo ze solárních dotací nakonec těžil.

Otázkou zůstává, kdo ze solárních dotací nakonec těžil. | foto: Reuters

Policie šetří solární obchody firmy ČEZ z roku 2010 už přinejmenším tři roky. Občané zatím marně čekají na objasnění jednoho z největších a nejdražších malérů české politiky.

Pokud se policii podaří rozkrýt finanční toky kolem fotovoltaické elektrárny Ševětín, objasnit okolnosti její stavby a licenčního řízení, může to přinést klíč k letité hádance za stamiliardy korun.

Kauza Ševětín může dát alespoň částečnou odpověď na otázku, kdo profitoval z obrovských solárních obchodů firmy ČEZ z roku 2010.

Vyšetřování tohoto případu může ukázat, komu vyhovoval solární boom vyvolaný přepálenými dotacemi, jež zatím stály českého daňového poplatníka 120 miliard korun. Měli bychom se dozvědět, zda za velkými solárními projekty z té doby nebyla korupce či protekce. A zda se neodehrály na účet státem kontrolované firmy ČEZ, která by na nich tratila.

Solární bublina z roku 2010 je bezpochyby jedním z největších průšvihů české politiky. Doplácet na ni budeme ještě nejméně deset let, konečný účet se přiblíží 400 miliardám.

Mimořádné podmínky pro solární investice trvaly přitom jen pár měsíců. Využít jich mohli jen velmi předvídaví nebo exkluzivně informovaní investoři. Vydělali ti, kteří dokázali solární parky bleskově postavit a bleskově prodat - například firmě ČEZ. Od roku 2011 totiž stát na soláry uvalil dodatečné daně. Komu zůstaly elektrárny na krku, o nadstandardní zisk z vysoké dotace přišel. Proto je tak důležité zjistit, kdo firmě ČEZ své soláry prodával a za jakých okolností.

Hlavně neprůhledně: příklad Ševětín

Ševětín, za který ČEZ zaplatil tři miliardy korun majetkově neprůhledné firmě Gentley, je dobrý příklad praktik z roku 2010.

Solární park, třetí největší v zemi, stavěla firma Lumen Energy. V její dozorčí radě seděl Jan Špika, poslanec Sněmovny, která váháním a odkládáním novely zákona o obnovitelných zdrojích de facto umožnila udržet přehnané dotace v kritickém roce 2010.

Prodej Ševětína do rukou ČEZ zprostředkovala majetkově rovněž neprůhledná olomoucká firma IES Recycling, spojená historicky s Ivanem Kyselým - byznysovým partnerem vlivného expolitika Ivana Langera. Obří park dostal licenci na poslední chvíli 14. prosince 2010, přestože - jak později zjistila kontrola Energetického regulačního úřadu - neměl v pořádku dokumentaci a po skončení zkušebního provozu majitel nedodal kolaudační rozhodnutí.

Ševětín má přitom přislíbené dotace ve výši 7,8 miliardy korun.

ČEZ za Ševětín i další elektrárny z té doby platil nadstandardní cenu, kolem 90 milionů korun za megawatt instalovaného výkonu. Od přímých investorů se tehdy daly koupit elektrárny za 75 milionů na megawatt. ČEZ však nakupoval „hotové projekty na klíč“ od různých zprostředkovatelů. Celkem pořídil během jediného roku jedenáct elektráren za 10 miliard.

Kromě Ševětína získal obří solární park u Ralska či menší projekt u Hodonína od Martina Shenara, byznysmena známého do té doby jen aktivitami v mediální branži. V orgánech jeho firmy se angažovali advokáti z dvorní kanceláře podnikatele Ivo Rittiga, vystupující tehdy pod názvem Šachta & Partners.

Podobným případem byla elektrárna v Buštěhradu. Majetkově neprůhledná prodávající firma do roku 2008 patřila firmě Zenit, kontrolované rodinou zbrojaře Richarda Hávy. Solární park ve Vranovské Nové Vsi ČEZ také kupoval od firmy s neznámými akcionáři.

Dobré načasování

Od půli roku 2010 tlačila část státních úředníků a politiků na snížení solárních dotací. Obchodní partneři ČEZ měli štěstí - stačili své parky prodat za cenu odpovídající vysoké výkupní ceně. Hned poté, co ČEZ elektrárny převzal, tedy od začátku roku 2011, přiškrtily solární zisky mimořádné daně. To už dopadlo výhradně na ČEZ, prodávající byli za vodou.

ČEZ nebyl jediným, komu zůstaly na krku zdaněné elektrárny. Podobně jako on se do českého solárního byznysu vrhl třeba německý investiční fond Mid Europa Partners. Ten za desítky miliard koupil síť solárních zdrojů od firmy Natland (o té se traduje, že investovala peníze prominenta Romana Janouška). Němci si zřejmě riziko své investice pohlídali a část ho nechali na prodávajícím. Svědčí o tom fakt, že Natland, který má mateřské společnosti registrované na Kypru a v Nizozemsku, se připojil k zahraničním investorům, kteří žalují kvůli solární dani český stát. Uplatňuje-li škodu, je zjevné, že nedostal od Němců původně slíbenou cenu.

Zda také ČEZ přenesl část svého rizika a ztrátu ze solární daně na partnery, od nichž soláry kupoval, není známo.

Je-li tedy někdo nezpochybnitelným vítězem českého solárního boomu roku 2010, pak to jsou firmy, jež prodávaly své soláry polostátnímu ČEZ. Proto je dobré vědět, kdo za nimi stojí. Pokud se to někdy dozvíme, bude dobré zpětně prověřit i jejich dobové politické vazby. Dobrý obchod jim kromě manažerů ČEZ umožnili i politici, kteří tak dlouho váhali s přiškrcením solární dotace a poskytli jim čas na dotažení jejich projektů.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.