Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Každý týden v Česku otevře nový minipivovar. Boom nepoleví

  11:00aktualizováno  11:00
Příznivci pivní turistiky a milovníci sladového nápoje mají co dělat. Na pivní mapě jim každý týden přibude další zastávka a tempo zřejmě nepoleví ještě několik roků. V Česku jen za pár let vzniklo přes 300 minipivovarů. Jsou mezi nimi garážové varny i restaurační a hotelové projekty za desítky milionů.

„Každý týden se otevře jeden nový minipivovar nebo restaurační pivovar. V Česku už jich je přes tři sta. Rozvoj byl v posledních dvou letech bouřlivý a čekáme, že další dva roky to bude stejné,“ je přesvědčen viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Kočka. Potom by mohl přijít útlum nebo konsolidace trhu. Minipivovary budou pravděpodobně vznikat dál, ale ne v takovém počtu.

Do byznysu se dnes vrhají nadšenci i investoři. Najdou se tak minipivovary různých velikostí, s výrobou od stovek po tisíce hektolitrů piva ročně. Trh stále není nasycený, hodně projektů vyrostlo na severu Čech, větší pivovary nebo rovnou areály v posledních letech vznikly také v Praze.

Pražané mají o speciály zájem

Úspěšnou roční dráhu má za sebou například Vinohradský pivovar. „Kvůli konkurenci jsme se trochu báli, ale zájem je. Za rok provozu jsme získali řadu štamgastů. Hospoda se rozjela hned. Od začátku jsme se nechtěli orientovat na turisty,“ popsal Jan Korselt. Do podniku, který láká na klasický ležák vložila skupina nadšenců i podnikatelů podle jeho odhadu do 20 milionů korun. Velkou část spolkla obnova pivovarské restaurace.

Po roce své existence Vinohradský pivovar drží pomyslný titul největšího minipivovaru v Praze s výstavem 3,5 až 4,5 tisíc hektolitrů ročně. Produkce pořád roste. V současnosti pivovar stabilně zásobuje deset hospod v Praze a zhruba dalších deset nárazově. „Nemáme ambice zaplavit Prahu naším pivem. Hospodským nenabízíme slunečníky nebo peníze a oni to vědí. Nejsou pro ně tyto věci prioritou,“ říká.

Malým pivovarům doslova propadl také pražský developer Martin Kulík. Ten už dva roky vlastní a provozuje minipivovar Hostivar s velkou restaurací a zahrádkou v pražské Hostivaři. Zde uvaří dva tisíce hektolitrů piva ročně. „Všechno, co uvaříme zde v Hostivaru, se zde také vypije. Nejsme schopni vyrábět na další prodej,“ říká Kulík s tím, že i proto plánuje výrobu piva výrazně rozšířit. Další Hostivar chce postavit jen několik kilometrů od toho prvního, v těsné blízkosti golfového areálu Hostivař, který Kulíkovi patří.

„Ten by měl být z hlediska výroby asi třikrát větší než původní Hostivar,“ naznačuje.

Investice do obou pivovarů se prý pohybovaly v řádech desítek milionů korun. Kulík navíc vymyslel velmi širokou akcionářskou strukturu, do které pozval desítky svých kamarádů a zákazníků, které od něj mají třeba postavený dům.

S obdobným projektem pivovaru chce jít také do Kunratic, kde jeho developerská firma Rodop dostavěla obří projekt rodinných domků. I tam by měl být pivovar společným „dítětem“ tamních obyvatel.

V neposlední řadě chystá otevřít horský minipivovar Trautenberk v Malé Úpě, kde je zastupitelem a také zde podniká. „Boom malých pivovarů je velký, objíždí je spousta lidí, mají to rádi. Lidé do Malé Úpy tak mohou přijet, aniž by museli jen lyžovat, či chodit po horách,“ říká nenápadný developer, někdejší společník šéfa olympijského výboru Jiřího Kejvala v nábytkářské společnosti Techo.

Regionální pivo vstává z popela

Vaření piva se vrací do míst, kde se pivo přestalo před desítkami let vyrábět. Například do Cvikova, České Kamenice, Oseku (Klášterní pivovar Osek), Frýdlant, nebo do Děčína. Některé pivovary, například ten ve Cvikově, mají ambice stát se většími průmyslovými pivovary a vystoupit tak z kategorie minipivovarů s roční produkcí do 10 tisíc hektolitrů.

Na druhou stranu například pivovar Herold, který byl dříve větším průmyslovým pivovarem kvůli útlumu výroby zažil dvě reinkarnace a spadl do kategorie minipivovarů. Nyní je členem Českomoravského svazu minipivovarů.

Fotogalerie

Velké pivovary musely nějak na boom minipivovarů reagovat. Zdůrazňují třeba svou tradici, spouštějí kampaně s omezenou nabídkou speciálních piv, kterými se odlišují od unifikované každodenní produkce.

„Mám dojem, že i vlna nefiltrovaných a nepasterovaných piv je do jisté míry reakcí na vzestup minipivovarů,“ říká Jan Kočka z Českomoravského svazu minipivovarů. Na druhou stranu minipivovary ukusují z celkového trhu jen malý zlomek a to se ještě dlouho nezmění.

Zatím se také nedá čekat ani konsolidace, za kterou by stál nějaký větší investor, skupující velké a ambiciózní minipivovary. „Minipivovarů, které by měly nějaký tržní a marketingový význam, je málo, ale věřím, že to někdy přijde,“ dodává Kočka.

Autoři: ,


Témata: Pivo, pivovar




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.