Rozvedené rodiny
Bývalá manželka na dědictví po zesnulém exmanželu právo nemá - pokud na ni nemyslel v poslední vůli -, ovšem jejich děti ano. A to nejen na majetek, který vlastnil pouze zesnulý otec, ale i na vše, co má ve společném jmění s novou ženou. Pokud by se například druhá manželka nechtěla dělit s těmito dětmi o společný byt, ve kterém s mužem, poté co se rozvedl, žila, museli by ještě před smrtí sepsat u notáře smlouvu o zúžení společného majetku.
Vydědění
"Jestli nebudeš poslouchat, tak tě vydědím," hrozívají z legrace a někdy i vážně rodiče. Zas tak jednoduché to není. Musí k tomu mít totiž důvody přesně stanovené zákonem: - potomek neposkytl v rozporu s dobrými mravy potřebnou pomoc v nemoci nebo ve stáří - neprojevuje o rodiče trvale opravdový zájem - byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody na jeden rok a více - vede trvale nezřízený život Navíc má vydědění stejné formální náležitosti jako závěť, může být i její součástí. Potomek, který se cítí vyděděný neprávem, může podat žalobu, že k tomu neměl jeho rodič důvody. Znovu jednoduchý příklad: Nemocný otec žijící v Košicích napomínal syna, který bydlí v Aši, že mu nepomáhá. Syn mu psal dopisy, v nichž vysvětloval, že má plat na úrovni životního minima, manželku na mateřské a dvě děti, o které se s ní musí starat. Proto nemůže často jezdit. Přesto ho otec vydědí. Bude pak na soudci, aby rozhodl, zda byly synovy důvody dostatečné.
Podíl na bytovém družstvu
Podíl v bytovém družstvu nemohou zdědit dva, nebo dokonce více dědiců, vždy pouze jeden. Pokud by se nedohodli před notářem, zasáhne soud, a tak jako při ostatních neshodách dědiců, určí každému dědici rovný podíl na všem majetku. Dochází pak většinou k finančnímu vyrovnání. Tak, že se některé věci prodají a ostatní se z bytového družstva vyplatí. Dědici musí určit výši a termín výplaty.
Podíl na firmě
Dědictví po podnikateli bývá někdy složité. Je třeba například brát v úvahu společenské smlouvy, stanovy firem a podobně. Tuto problematiku je lepší řešit s právníkem.
Dluhy
Nejen majetek zbývá po zesnulých. Někdy pozůstalí zjistí, že dědeček prohrál sto tisíc v kartách a dluží kamarádům. Pokud věřitelům nabídnou zděděný majetek coby náhradu za jejich pohledávky - byť nedosahuje výše dluhu - ručí pouze tímto dědictvím. Jestliže věřitele budou chtít obejít a nic nepřiznají, mohou přijít o víc. V takovém případě totiž odpovídají za dluhy svého příbuzného i svým majetkem.
Jak probíhá jednání o dědictví
* Matrika pošle soudu úmrtní list, na kterém je uvedena osoba - vypravitel pohřbu
* Soud ustanoví notáře soudním komisařem a ten si pozve dědice uvedeného na úmrtním listě
* Notář s ním sepíše protokol o předběžném šetření, v němž mimo jiné uvede seznam dědiců, majetku a dluhů zesnulého, případně údaje o závěti a vyděděných. Majetek je třeba doložit příslušnými dokumenty, například výpisem z katastru nemovitostí, dokladem o bankovním účtu, technickým průkazem auta či údaji o dluzích nebožtíka
* Notář provede šetření - ověří majetek, případně dluhy zesnulého, pokud je v dědictví nemovitost, musí obvykle dědici dodat znalecký posudek
* Notář pozve všechny dědice a sepíše s nimi protokol pro soud
* Pokud s protokolem všichni souhlasí, soud ho jen potvrdí a pozůstalí zaplatí odměnu notáři a mohou se začít dělit
* Pokud nedojde k dohodě, soud určí každému dědici rovný podíl na každém majetku (autě, chatě, domu, lednici, televizi a tak dále), dědici zaplatí notáři a dále pak musí situaci řešit, často končívají znovu u soudu
* Po skončení dědického řízení je třeba zaplatit dědickou daň (pokud není dědic osvobozen)
Kdo musí platit dědickou daň
* Platit daň ani podat daňové přiznání nemusí dědicové - přímí příbuzní, tedy rodiče, potomci a manželé. Výjimkou jsou přímí příbuzní po člověku, který zemřel před 15. srpnem 1998. Ti pak musí v každém případě podat daňové přiznání. Každý z dědiců je osvobozen od placení daně z movitého majetku do jednoho milionu, z peněžních úspor do jednoho milionu korun, nemovitosti však osvobozené nejsou.
* Od základu daně se odečítají dluhy nebožtíka, i výdaje spojené s pohřbem a vyřizováním dědictví (odměna notáře, soudní odhady), ale vždy jen v poměru k majetku, který není od daně osvobozen
* S výpočtem daně si však dědic nemusí lámat hlavu, na základě daňového přiznání daň určí finanční úřad
* Daňové přiznání podává každý dědic do třiceti dnů poté, co obdrží rozsudek
* Daň je třeba zaplatit do třiceti dnů od chvíle, kdy finanční úřad pošle její výpočet
Odměna notáře
* do 100 tisíc korun 2 procenta z hodnoty dědictví a dále
* jedno procento z částky od 100 do 500 tisíc korun
* 0,7 procenta z částky od 500 tisíc do 1 milionu korun
* 0,4 procenta z částky nad 1 milion korun nejméně 500, nejvíce 20 tisíc korun
Co je dobré vědět
* Notář se dědiců zeptá, zda dědictví přijímají, či odmítají. Jejich odpověď je neodvolatelná. V návalu smutku u notáře podepsané prohlášení, kde se dědic majetku vzdává, už nelze vzít zpět.
* Pokud je součástí dědictví nemovitost, vyžaduje notář zpravidla znalecký posudek. Ten někdy nechtějí jen notáři, kteří vyřizují dědictví půdy na venkově, jejíž cenu lze zjistit podle tabulek.
* Dědické řízení může trvat několik měsíců, ale i několik let. Záleží zejména na tom, zda je nutné dohledávat veřejnou výzvou dědice a také na tom, jak se dokážou dědici mezi sebou domluvit.
Kdo má nárok na dědictví podle zákona
1. SKUPINA
děti, nebo jejich potomci a manžel či manželka
příklad: dědicové: manželka, 3 děti majetek ve společném jmění manželů 100 tisíc korun
2. SKUPINA
manželka, rodiče zesnulého, osoba, která s ním žila
příklad: dědicové: manželka, otec a matka majetek ve společném jmění manželů 100 tisíc korun, 20 tisíc korun patřilo zemřelému
3. SKUPINA
sourozenci zesnulého nebo jejich děti, osoba, která s ním žila
příklad: dědicové: dva bratři a dvě sestry majetek 100 tisíc korun
4. SKUPINA
babička a děda nebo strýc a teta (ne jejich děti)
příklad: dědicové: strýc a teta majetek 100 tisíc korun
Jak má vypadat závěť
1. celá psaná vlastní rukou nesmí chybět datum a podpis aby se neztratila, vyplatí se ji uložit za poplatek pět set korun u notáře
2. notářský zápis notář zaručuje, že je napsaná bezchybně, a tudíž platná za vyhotovení je třeba zaplatit 600 korun, za uložení se už neplatí, protože zůstává u notáře automaticky
3. psaná na stroji musí být vlastnoručně podepsaná tím, kdo ji sepisuje, plus dvěma nezávislými svědky, kteří nemají na dědictví nárok, stejně jako v prvním případě se vyplatí uložit ji u notáře